Špičkový seriál GP2 splnil minulou sezonu svou úlohu na výbornou a představuje skutečnou líheň budoucích hvězd formule 1. Ale letos zatím nejsou největšími hvězdami bývalí jezdci F1 jako Gimmi Bruni, Timo Glock, nebo favorit Nelson Piquet. O otevřená ústa pozorovatelů se úvodem roku postaral především Michael Ammermüller z bavorského Pockingu.
Obrýlený bývalý pilot formule Renault (je úřadujícím vicemistrem Evropy) odstartoval do sezony, jako by celý život nedělal nic jiného, než krotil 600 koní silné monoposty GP2. V sobotu dojel ve Valencii sedmý a hned svůj druhý závod v neděli vyhrál!
Podobným způsobem ohromil svět i minulý víkend v Imole, když v sobotu skončil výborný druhý za Brunim. V neděli sice zaplatil za malou nepozornost nehodou, je ale třetí celkové tabulky.
Jezdec týmu Arden, který patří řediteli stáje F1 Red Bull Christianovi Hornerovi, se těší plné podpoře mocného výrobce limonád Dietricha Mateschitze. Má tedy ty nejlepší předpoklady pro velkou kariéru v Grand Prix.
Pocházíte z rodiny závodníků?
Ne, vůbec ne.
Vaše rodiště je známé plochou dráhou, co Vás zavedlo do kokpitu monopostu?
Také já jsem to chtěl zkusit na motorkách, zdály se mi ale příliš nebezpečné. Když mi bylo deset, tak nedaleko postavili dráhu pro motokáry a já tátu o jednu poprosil. Slíbil, že mě podpoří, když se dostanu na gymnázium. Z gymplu jsem sice po roce vyletěl, motokáru jsem si ale směl nechat a dařilo se mi.
Jak jste se dostal do kádru Red Bullu?
V motokárách si mě všimli skauti Toyoty a byli jsme již téměř domluveni. Pak ale přišel pan Marko a to, co mi nabídl bylo ještě lepší. Zaplatil mi F-Renault v týmu Jenzer pro mistrovství Itálie a Evropy.
Minulý rok jste s renaulty jezdil od úspěchu k úspěchu, některým expertům se ale skok do GP2 zdál příliš velký.
Tým Arden mne výborně podpořil a po zimních testech mohu řící, že jsem se dostal rychle na hranice vozu.
Ve Valencii jste doslova ohromil svět.
V sobotu jsem špatně odstartoval. Podívali jsme se na data a z těchto poznatků jsem vytěžil v neděli. Odpíchl jsem se lépe než poleman Viso a patřilo mi vedení.
Nebyl jste nervózní a udržel první místo až do cíle.
Být ve vedení a udržet koncentraci jsem se naučil minulý rok v renaultech. To ani nebyl problém. Strach jsem měl vlastně jen z technického defektu.
Jak vás jako nováčka přijal svět GP2?
S týmem Christiana Hornera jsem se rychle sžil. Z ostatních jezdců znám jen Francka Pereru (z dob v motokárách) a Andrease Zubera (z časů u Renaultu). Myslím, že mne teď po Valecii znají i ostatní – i když jsem neběhal od boxu k boxu a říkal ‚Nazdar já jsem ňákej Michi‘.
V zimě jste směl usednout do vozu F1. S podporou Red Bullu to někdy může jít velmi rychle...
Pan Marko (sportovní ředitel Red Bullu) mé výkony ostražitě pozoruje a dovede být i velmi tvrdý, když se mu něco nelíbí. Zatím si myslím, že může být spokojen. Formule 1 je mým velkým cílem – uvidíme, jak se mi povede dál...