Do vysněné reprezentace už basketbalová naděje ze západu Čech nesměle nakoukla na přelomu roku. Avšak natrvalo se v ní Kozina neusadil, a tak je už jisté, že mu mistrovství Evropy kadetů na české palubovce uteče.
"To mě mrzí hodně, protože tvrdě pracuju. Snad se dostanu aspoň příští rok nebo za dva," doufá hbitý rozehrávač. A dodává sebekriticky: "Myslím, že to letos o nějaký fous nebylo. Řek bych, že je deset, patnáct hráčů, kteří jsou lepší než já, a přesto taky nejedou."
Jan Kozina (vpravo) během Champions campu.
Letošní zklamání mohl přerodit nejenom v další motivaci, ale taky šanci nasát nové zkušenosti během nedávného basketbalového kempu v Kralupech. Představil se ve vynikajícím světle: patřil k vůbec nejlepším a ve vloženém klání jedna na jedna porazil pardubického Lukáše Rovenského.
Ze zkušeností od Vltavy by měl Kozina těžit v následujících sezonách. Bude z čeho? "Určitě jsem se zlepšil v angličtině," zavtipkuje o komunikaci s americkými trenéry Herbem Brownem a Michaelem Holtonem, kteří kemp vedli. "Oni mají úplně jiné základy než ti čeští. Například zásady v odstupování v obraně jsou odlišné. Je toho spoustu," popisuje nové zážitky.
Premiéru kralupského setkání ale neváhá i zkritizovat. "Podle mého je mínusem velký počet hráčů, trénovali jsme v hodně lidech na jednom hřišti," glosuje Kozina účast 120 kluků a holek.
Jan Kozina v obklopení zámořskými experty Michaelem Holtonem (vlevo) a Herbem Brownem (vpravo).
O další rozvíjení jeho talentu se se už nebudou starat v Lokomotivě Plzeň jako loni. Po jejím pádu do druhé nejvyšší mládežnické soutěže se Kozina a jeho
domažlické basketbalové "dvojče" Jan Štípek přesunou do Sokola Pražského, se kterým by měli mezi sedmnáctiletými hrát o víc než jen o udržení. "Chceme se dostat do Final Four," svěřuje se Kozina.
Nižší soutěž "na rozehrání" absolvuje ve svém rodišti. Domažlice by na stálo opouštěl jen nerad, právě tady našel inspiraci k basketbalu. O jeho jedenáct let starší bratr Václav se v dresu tamní Jiskry podíval do první ligy. Honza by chtěl ještě víc. "Doufám, že se dál dostanu. Kam? Třeba do nejvyšší soutěže."
Na první pohled se tohle přání zdá být bláznivé. Tělo basketbalisty totiž mladší z bratrů Kozinových postrádá. Ale u rozehrávačů spolurozhoduje hlava - proto se Jan Kozina vrací zpátky do hry o velkou kariéru. Jeho basketbalové myšlení si totiž nemohou trenéři vynachválit.
