Tým kouče Pavla Hladíka postupně porovná síly s pěticí celků ze Slovenska a po jednom z Maďarka, Slovinska a Polska. Pouze v závěrečných dvou utkáních před ligou se Sokol střetne s dvojicí týmů z nejvyšší domácí soutěže.
„Jsme velmi spokojeni, že se nám podařilo zajistit takovou přípravu, abychom měli zahraniční a české týmy v poměru 8:2,“ pochvaluje si Hladík.
Podle kouče Novoveselských je hned několik důvodů, proč hrát přípravné zápasy právě s cizími celky. „Samozřejmě se chceme konfrontovat s jinými herními systémy, než se hrají u nás. To je pro nás důležité,“ tvrdí Hladík. „Snažíme se naši hru předělat a vylepšit. Zaměřit se na věci, které jsme loni nedělali, abychom byli ještě mnohem nebezpečnější.“
A právě proti zahraničním soupeřům je na to ideální prostor. „Když hrajete s českým týmem, který máte v extralize, tak hráči přemýšlí a neukážou všechno. Protože to budou potřebovat v soutěži,“ všímá si Hladík. „Naopak se zahraničním soupeřem hrajete naplno. Není co skrývat, můžete hrát všechny kombinace, veškeré herní systémy,“ prozrazuje Hladík.
„I z tohoto pohledu se nám osvědčilo v přípravě hrát s týmy z ciziny. Bylo to pro nás vždy mnohem lepší a dalo nám to víc,“ nepochybuje.
První dva letošní přípravné duely už mají jeho svěřenci za sebou. A vyšly jim na jedničku s hvězdičkou: v domácím prostředí v sobotu dvakrát porazili Strojár Malacky o sedmnáct bodů: nejprve 38:21 av odvetě 37:20.
„Samozřejmě jsme spokojení, že nám úvod přípravy vyšel. Když vyhrajete dvakrát o sedmnáct bodů, je to pěkné,“ pochvaluje si Hladík. Ale vzápětí pokračuje: „V této fázi přípravy to není nijak podstatné. Může to být matoucí, Malacky nemusely být kompletní. Co vím, tak dva hráči jim chyběli.“
Slovinské Velenje? To je úplně jiný svět házené
Více než výsledek ho tak těší, že jeho svěřenci zvládli nabírání fyzičky bez vážnějších zranění. „Ty dva zápasy byly za odměnu, chtěli jsme čtrnáctidenní kondiční blok uzavřít něčím příjemným,“ vysvětluje s tím, že hned tento týden bude navazovat herní příprava.
„Jedeme na Slovensko, kde budeme hrát tři zápasy,“ připomíná nadcházející duely s Modrou, Topoľčany a Bratislavou. „Zejména Topoľčany, které na Slovensku skončily třetí, pro nás budou velmi těžkým soupeřem, jenž nás už hodně prověří,“ očekává. „Po těchto třech testech už bude trošku hmatatelné, jak na tom jsme.“
Svým způsobem vrchol přípravy pak Nové Veselí čeká o víkendu 11.–13. srpna, kdy v domácím prostředí sehrají tradiční Memoriál Josefa Smékala. Ten bude mít letos skvělé obsazení: „S nadsázkou můžeme říct, že podobnou kvalitu bychom nemuseli potkat ani v prvních kolech evropských pohárů,“ tvrdí Hladík.
Maďarský tým Grundfos Tatabánya v minulém ročníku došel do čtvrtfinále Poháru EHF. A slovinský Gorenje Velenje, účastník mezinárodní SEHA ligy, se chystá na Ligu mistrů. Dvojici týmů doplní polský Piotrków Trybunalski.
„Na memoriálu se určitě budeme chtít předvést, ale reálně: jakákoli porážka s rozdílem maximálně o patnáct bodů pro nás bude velikým úspěchem,“ myslí si Hladík.
Nové Veselí se totiž utká s elitními evropskými kluby. „Kdybych to měl přirovnat k fotbalu, tak to sice není, jako kdyby přijel Bayern Mnichov, ale třeba Dortmund nebo Arsenal. Třetí týmy svých zemí,“ přibližuje Hladík.
„Gorenje Velenje dokázalo nejlepší československý tým, plně profesionální Tatran Prešov, u něj doma porazit o deset. A to Tatran v pátek deklasoval Zubří o třiadvacet,“ zmiňuje loňského semifinalistu české extraligy.
„Jsou to všechno reprezentanti několika zemí, přijedou s desetičlenným realizačním týmem, technikou, maséry. To je úplně jiný svět,“ uznává kvality soupeře.
