Novak Djokovič si nechává ošetřit pravé rameno. To soudili sportovní novináři napříč celým světem.
Jenže bývalou světovou jedničku trápilo v osmifinále „turnaje turnajů“ s Francouzem Adrianem Manannarinem něco jiného... Pravý loket.
„Rameno to není, je to loket. Bolí mě už rok a půl,“ přiznal Djokovič, krátce poté, co vzdal mač proti Berdychovi.
Na tiskové konferenci smutnil, nerad se loučil s výjimečnou scénou: „Je nešťastné, že končím Wimbledon takhle. Jestli to někoho mrzí, tak mě.“ Djokovič se snažil rvát, co to šlo, ale úmorná bolest ho tuze limitovala.
Bolesti odolával půl hodiny, pak se jeho hra začala sypat. „Třicet minut to šlo, pak už ne. Včera jsem se snažil dát do kupy, ale ani všechny prášky a přípravky mě nemohly udržet ve hře déle.“
Na Djokovičovi bylo v tie-breaku prvního setu, kdy si požádal o ošetření, znát, že jej loket začal bolet až přespříliš. Přišly chyby, hlavně z forhendové strany. „Při servisu a forhendu byl loket nejvíce znát,“ kývla srbská hvězda.
Podobně jako u Andyho Murrayho, britské světové jedničky, která také nakonec padla ve čtvrtfinále, se Djokovičův stav nelepšil. Ba naopak.
Sílící bolest dohnala Djokoviče k verdiktu, který žádný sportovec nechci nikdy vyřknout: „Vzdávám se.“
Muži, jehož nově koučuje legendární Američan Andre Agassi, přiznal, že mu nepomohlo, když musel den před zápasem s Berdychem bojovat s Mannarinem. Způsobil to megadlouhý duel mezi Španělem Rafaelem Nadalem a Lucemburčanem Gillesem Müllerem.
„Rozhodně mi to neprospělo,“ řekl otevřeně. I kvůli tomu se loučí dříve, než čekal. Jeho útok na tenisový trůn se odkládá.
