Srbský kejklíř s raketou se vrací na osudové místo. Do stísněného areálu pojmenovaného po slavném letci Rolandu Garrosovi, ležícího u Buloňského lesíka, nedaleko stanice metra Porte d’Auteuil.
Na zdejších antukových dvorcích bolestně narážel na soka Rafaela Nadala, marně se štval za Trofejí mušketýrů, jež mu věčně unikala.
Až loni na ni dosáhl. Nadal odstoupil se zraněným zápěstím. Djokovič zdolal ve čtvrtfinále Berdycha, poté Thiema a na závěr Murrayho. Konečně ovládl vzpurnou Paříž. Úleva se mísila s únavou. Kouč Boris Becker do něj hustil, aby se ještě vybičoval na následující Wimbledon, jenže král posledních čtyř grandslamových podniků uvnitř vyhasl.
V dalších dvanácti měsících získal pouhé dva tituly v Torontu a Dauhá. Opustil přepychovou sesli určenou pro světovou jedničku.
Četl osobě, že podvádí manželku shollywoodskou hvězdou Deepikou Padukone. Že podléhá zhoubnému vlivu blouznivce Pepeho Imaze. Že se svým guruem víc medituje, než tluče do míčů. Že je příliš hubený.
Odešel od něj Becker. Nedávno si naordinoval šokovou léčbu, při níž propustil i další pomocníky včetně věrného Slováka Mariána Vajdy.
Drtivá většina soků by jeho trápení považovala za vrchol kariéry, leč výjimečný talent z Bělehradu byl předurčen k největším triumfům. A tak po nedělní porážce s Němcem Zverevem v Římě oznámil: „Pár týdnů jsem si po telefonu povídal s Andrem a rozhodli jsme se, že to v Paříži dáme dohromady.“
Andre. Ach ano, Andre Agassi. Floutek z Las Vegas, vlasatý idol z 90. let, jenž se posléze s oholenou hlavou stal vzorem profesionality.
LEGENDA V AKCI. Andre Agassi si zahrál na asijské lize International Premier Tennis League.
Steffi Grafová a Andre Agassi (Los Angeles, 27. září 2014)
„Andreho obrovsky uznávám jako hráče i člověka. Naše rozhovory byly skvělé. Prošel si vším, čím procházím já,“ řekl třicetiletý Srb.
Oba režírovali dění na kurtech zejména od základní čáry. Bavili i dráždili obecenstvo. Nastřádali všechny nejvzácnější poháry, ten z Roland Garros naposled.
Agassi ho dlouho považoval za stejně nedosažitelný jako Stefanii Grafovou, kterou tajně miloval. Vytrvalostí si vysloužil její srdce i pařížský tenisový klenot (1999).
Po ukončení kariéry se věnoval rodině, své škole pro osudem znevýhodněné děti a dalším dobročinným projektům. Občas se objevil na exhibici, Djokovičovi předal trofej pro vítěze Australian Open 2013. Jinak ovšem z branže zmizel.
Až trpící Djokovič vytáhl z penze vlastníka jednoho z nejbystřejších mozků v oboru, jenž kdysi třeba odhalil, že jeho rival Becker podává tím směrem, do něhož těsně před nadhozem vytrčí z pusy jazyk.
BB naštval Agassiho, když si najal jeho bývalého kouče Nicka Bollettieriho. Poté jej osočil, že je elitář. Že se AA straní jiných hráčů. Že mu pořadatelé turnajů podlézají.
V semifinále US Open 1995 jej pak provokoval tím, že jeho tehdejší choti Brooke Shieldsové do lóže posílal vzdušné polibky. Agassi ho tak nesnášel, že raději prohrál semifinále Australian Open 1996 s krajanem Changem, než by šel do další „svaté války“ proti ryšavému Němci, jemuž s koučem Gilbertem posměšně přezdívali B.B. Socrates. „Snažil se ze sebe dělat intelektuála, ale je jen přerostlý sedlácký synek,“ stojí v Agassiho knize Open.
Nenáviděli se. Teď ale BB o AA v tweetu napsal: „Excelentní volba, Nole. Hodně štěstí vám oběma!“
Agassi se leccos naučil od trenérských kapacit Bollettieriho, Gilberta a Cahilla. Ač bitvy titánů sledoval hlavně přes televizní obrazovku, díky empatii a hromadě zkušeností by právě on mohl skomírajícího Djokoviče vzkřísit. „Problém se musí skrývat v jeho mysli,“ řekl pro Guardian. „Ale on je tak dobrý, že prostě musí najít řešení.“
Teď ho mohou hledat společně.
