Takový rámus dosud nepoznali a dost možná už ani znovu nezažijí. Čeští nohejbalisté, hrající své mače obvykle na odstrčených kurtech stranou pozornosti, si o víkendu v Brně vyzkoušeli roli sportovních celebrit.
Mistrovství světa v neděli přilákalo do haly ve Vodově ulici 3 067 diváků, což dosud nohejbal nezažil. „Snažím se zachovat chladnou hlavu, ale úplně to nejde, protože to slyšíte ze všech stran. Lidé tady nejsou jen diváci, ale opravdu fanoušci, kteří nás ženou dopředu, což je skvělé,“ chválil reprezentant Lukáš Rosenberk.
Před šampionátem dokonce panovaly v českém táboře obavy, aby bouřlivá atmosféra s hráči nezacloumala příliš. „Ale všem až na Lukáše je nám kolem třiceti, takže to spíš pomáhá, než by to ubližovalo. Atmosféra nás vyburcovala, nevypustil jsem ani jeden balon,“ líčil Ondřej Vít. „Když vyhráváte, přidává vám publikum víc a víc, až jste nezastavitelní. Když prohráváte, je to trošku svazující,“ připustil Rosenberk.
On sám v neděli zažil obě polohy. V dramatickém finále dvojic nejprve musel s kolegy Jakubem Mrákavou a Radkem Pelikánem skousnout těsnou porážku se Slováky. „V prvním setu nám vyšlo téměř všechno, ale ve druhém jsem udělal pár chyb, což nás srazilo dolů. Ve třetím setu se to tahalo bod za bod, bohužel se to v nervydrásajícím konci přiklonilo na jejich stranu,“ litoval Rosenberk, který nezdar ve strhujícím klání obrečel. „Museli jsme ho znovu nabudit, ale naštěstí se dostal zase do pohody,“ podotkl český trenér Petr Gulda.
Ve finále trojic už Rosenberk s Ondřejem Vítem a smečařem Janem Vankem (s podporou Jakuba Pospíšila a Martina Müllera z lavičky) Slováky ve třech setech udolali, což se českému týmu na mistrovství světa povedlo po dlouhatánských 18 letech. „Celou dobu jsme věřili, že jsme lepší. První set vypadal, že vyhrajeme, ale ztratili jsme ho v koncovce. Druhý a třetí už jsme měli pod kontrolou,“ popisoval Vít.
Klasické česko-slovenské měření tak rozsoudila kategorie jednotlivců. Zatímco Slovák neprošel ani do semifinále, Vít v boji o zlato zdolal rumunského soupeře. „V pátek (ve skupině) jsme spolu hráli hezčí singl, ve finále produkoval nezvykle hodně chyb,“ hodnotil Vít.
Před čtyřmi lety v Nymburku patřila všechna tři zlata Slovákům, nyní jsou světovými jedničkami opět Češi. „Škoda těch dvojek, kdy nám chyběl kousíček. Kluky to asi bude ještě dlouho mrzet,“ litoval Gulda. „Ale radujme se z úspěchů. Takové mistrovství tu ještě nebylo, já jsem si ho užil se vším všudy a kluci jsou nadšení taky.“
Zároveň se ukázalo, že nohejbal zůstává pod pevnou česko-slovenskou vládou. „Ostatní soupeři se moc neposunuli,“ všiml si Gulda. „Problém je, že hráči z ostatních zemí hrají jen proti sobě navzájem a nemají se jak zlepšovat. Já celý život hraju se staršími a lepšími, od kterých se učím,“ podotkl Rosenberk působící v Modřicích. „Je otázka, jestli ostatní země budou mít vůbec možnost se posouvat výš.“
