„Problémem“ v tomto směru je, že Noah Lyles takřka neprohrává.
Od začátku sezony 2017 ovládl všechny dvoustovky, k nimž nastoupil, až na jedinou výjimku. Letos v červnu doběhl za krajanem Michaelem Normanem těsně druhý při Diamantové lize v Římě.
Na šampionátu v Dauhá nebyl v úterý Lylesův triumf ani na chvíli v ohrožení. Triumfoval v čase 19,83 a až v uctivé vzdálenosti za ním dobíhali stříbrný Kanaďan Andre de Grasse a bronzový Ekvádorčan Alex Quinonez.
„Ani byste nevěřili, kdybych vám řekl, kolikrát jsem přemýšlel o tom, jak se stanu světovým šampionem,“ vykládal. „Mám to napsané v mobilu, říkal jsem si to v autě cestou na stadion. A teď se to konečně stalo. Nevím, kolika lidem se povedlo vyhrát hned na jejich prvním mistrovství světa, ale mně ano. Když jsem proběhl cílem, cítil jsem úlevu.“
Ve 22 letech se stal syn dvou solidních, nikoliv však špičkových floridských sprinterů nejmladším světovým šampionem v historii závodu na 200 metrů.
PRO ZLATO. Noah Lyles finišuje ve finále dvoustovky v Dauhá.
Nikoliv Christian Coleman, ale právě Lyles má být dle mnohých expertů v budoucnu největší hvězdou sprintů. Kvůli jeho dispozicím na dráze i kvůli prezentaci mimo ni.
„Noah je rockovou hvězdou atletiky. Líbí se mu pořádat si při závodech svoji vlastní show,“ prohlásil o něm Justin Gatlin.
Lyles se naučil, jak provozovat hru na sportovní celebritu. Promenoval coby model na Pařížském módním týdnu, v Adidasu vyvinul vlastní design trička pro maratonce, vyprodukoval už i své vlastní hip-hopové album a má kanál na Youtube, kde předvádí „uměleckou kreativitu“.
Ukazuje okouzlující úsměv, libuje si ve velkých gestech nebo v nenadálých překvapeních.
Na twitterovém účtu sám sebe charakterizoval: „Profesionální atlet. Umělec. Tanečník. Milovník lega. Milovník života.“
Našlo by se toho ještě mnohem víc. Třeba záliba v komiksech. Podle té si často upravuje vlasy. Před časem měl modré, ve finále v Dauhá pro změnu ve stylu Goku, podle postavy v anime sérii Dragon Ball-Z. Občas o sobě hovoří ve třetí osobě, aby tím „uklidnil šílenství, které ve mě dříme“.
LONI V OSTRAVĚ. Tak se radoval, když vyhrál stovku na Kontinentálním poháru
Paradoxně zároveň líčí, že v dětství byl samotářem, trpěl astmatem a spoustou alergií. Otevřeně hovoří o tom, že často bojoval s depresemi.
Navíc mu tehdy diagnostikovali syndrom ADD, což je porucha pozornosti bez hyperaktivity. Jedinci, kteří jím trpí, mohou na lidi působit, jako by žili v jiném světě. Často bývají zasnění, nereagují na podněty, obtížně se soustředí.
Nic z toho na něm nyní nepozorujete, když oslavuje v Dauhá titul.
Sebevědomí mu rozhodně nechybí. Na bok si nechal vytetoval slovo IKONA a když letos zaběhl v Paříži na dvoustovce osobní rekord 19,50, tedy čtvrtý čas historie, na sociální média napsal vzkaz: „Kdo je to Bolt?“
MIchael Johnson poté tweetoval: „Lyles je jediným Američanem, kterého nyní vidím, že by mohl překonat čas 19,32 (Johnsonův někdejší světový rekord). Ba co víc, možná by se měl soustředit dokonce na čas 19,19 (Boltův aktuální světový rekord).“
Co na to Lyles? „Časy Usaina Bolta jsou v budoucnu v mém dosahu. Kdybych si to nemyslel, nedělal bych atletiku.“
Na startu úterního finále v Dauhá pohlédl do nebe a zakřičel - podobně jako Jamajčan při své rozlučce v Londýně 2017.
Ovšem zároveň Lyles tvrdí, že nemá rád, když jej k němu přirovnávají.
„Neříkejte, že jsem nový Bolt,“ žádá. „Já jsem já. Jestli mě máte rádi, budu vás rád bavit. Boltův čas skončil. Můj přichází.“
Už dokázal cosi, co před ním nepředvedl Usain Bolt ani žádný jiný sprinter. V jediném roce vyhrál seriál Diamantové ligy na 100 i 200 metrů. Na Boltovu obranu však nutno říci, že o podobný primát nikdy neusiloval.
Loni předvedl Lyles během sezony čtyři dvoustovky pod 19,7. To legendární Jamajčan dokázal během své kariéry pouze jednou. I proto loni IAAF vybrala Lylese mezi tři nominované muže na světového Atleta roku.
„Chci být mistrem světa dřív, než pojedu na olympiádu,“ vyhlásil letos v létě.
Cíl včera splnil. „Ale mám spousty jiných,“ oznámil. „Má cesta je na začátku. S Božím plánem teď povede k dalším vítězstvím.“
V čem nejvíc potřebuje zlepšit?
„Ve startu,“ odpověděl okamžitě. „Ale to by mělo přijít s přibývajícími léty. Už letos jsem proto navýšil hodiny v posilovně.“
Kanaďan De Grasse tvrdí, že mu Lyles připomíná sebe samého v mladších letech. „Také jsem neměl moc dobré starty, ale doháněl jsem to následnou akcelerací a způsobem, jak jsem vybíhal zatáčku.“
Na mistrovství světa se letos Lyles z americké kvalifikace probojoval také na stovce, ba co víc, výkonem 9,86 na ní drží třetí čas sezony. Pouze on dokázal během roku na této distanci porazit Christiana Colemana, při Diamantové lize v Šanghaji.
Přesto se práva startu na stovce v Dauhá zřekl.
„Běhám ji rád a jsem v ní dobrý, ale musím ji nejdřív vytunit, abych v ní byl ještě lepší,“ řekl. „Každopádně je dobré vědět, že i během tohoto procesu učení dokážu stovku zvládnout za 9,8. Za rok už na olympiádě zaútočím na double 100 - 200 metrů, tak zní plán.“
V Dauhá svoji misi završí o víkendu ve štafetě na 4x100 metrů, kde se sejde s Colemanem i Gatlinem. Jaký úsek poběží?
„To byste chtěli vědět, co?“ zasmál se. „Nedozvíte se nic. Tajemství. Přece nebudu prozrazovat tajné informace týmu USA.“
Konkrétní odpověď nedal ani na další otázku reportéra CNN: „Jakou image vlasů plánujete za rok v Tokiu?“
Pohodil hlavou: „Ještě se rozmyslím. Možná tam budu za padoucha.“
Momentálně je za hrdinu.
