Máte ohromnou radost, že?
Jsem hrozně moc spokojená. Vůbec jsem to nečekala, trať mi seděla, ale na suchu. Jak celou noc pršelo, od rána jsem si říkala, že to není pro mě. Všude se vyjely koleje, říkala jsem si, že to nezvládnu. Nakonec jsem to dokázala, v posledním kole jsme udržela druhé místo.
S čím jste do závodu vstupovala?
Říkala jsem si, že nás pojede tak šest až sem holek pohromadě a já bych mezi nimi nechtěla zůstat ta poslední. Tajně jsem doufala v první pětku, o bedně jsem sice taky přemýšlela, ale až tolik jsem si nevěřila.
Jaký byl průběh závodu?
Ve sjezdech jsem chybovala, dvakrát nebo třikrát jsem musela z kola. Byla jsem nervózní, že mám náskok nějakých deset vteřin na Maud Kaptheijnosvou. S blížícím se cílem jsem začala pomalu pochybovat.
Kdy jste uvěřila, že získáte medaili?
Naplno jsem tomu uvěřila až na cílové rovince, když jsem se otočila a Maud za sebou neviděla.
Budete se po tomto úspěchu cyklokrosu věnovat víc?
Nevím, pořád jsem na vážkách mezi cyklokrosem a silnicí, baví mě obojí. A na silnici jsem taky byla od medaile kousek
Kde si stříbrnou medaili vystavíte?
To nevím, ale budu ji nosit hodně dlouho. Myslím, že ji budu mít na krku i v autě, až pojedeme domů.
A jak budete slavit?
Jsem docela unavená, ale určitě to oslavíme. Dala bych si něco dobrého, hlavně ne těstoviny. Třeba něco sladkého, dort nebo čokoládu.
