Jak těžké je pro vás srovnat se s pozicí velkého českého biatlonového talentu?
Teď je slyšet ze všech stran, že se ode mě hodně čeká. Musím na tom pracovat, trénovat a potvrdit, že talent jsem. Ale že bych se měnila? Ne, zůstanu sama sebou.
Jaká tedy jste?
Stydlivá.
A to i v biatlonovém světě, když potkáváte velké hvězdy svého sportu?
Ano. Ale na trati jim přednost nedávám.
Tam jste sebevědomá?
Moc si nevěřím. Jedu každý závod od nuly, jako kdyby předtím nic nebylo. Instinkt dravce v sobě možná trochu mám, ale že bych byla moc průbojná nebo bojovná, to asi ne.
Umíte se třeba naštvat?
Taky to dokážu. Naposled jsem se naštvala nedávno kvůli škole, vůbec mi nešlo učení. Pak jsem protivná. Ale křičet neumím.
A dál? Co vás třeba baví?
Koníčků příliš nemám, moc jich nestíhám. Přes léto zajdu na tenis, zahrát si míčové hry. A na jaře jezdím na kole.
Jak při náročném programu zvládáte školu?
Hodně doháním. Za tři měsíce musím stihnout celý rok. Mám rozložený čtvrtý ročník na dva roky, letos uzavírám jen půlku předmětů. Mám individuální plán, asi to mám jednodušší než ostatní studenti.
Znají vás vůbec na jilemnickém sportovním gymnáziu, když tam chodíte tak zřídka?
Letos jsem přišla za profesorem a on mi řekl, že mě zná víc z Eurosportu než ze školy. Překvapilo mě to.
Pořád vás poznávají lidé a na ulici vám přejí, jak jste to popisovala po mistrovství světa?
Ještě se mi stalo, že jsem procházela po ulici, zastavil mě pán a říkal: asi budu poslední, kdo vám ještě nepřál, tak aspoň dodatečně.
Máte za sebou úspěchy na juniorském mistrovství světa i vydařený šampionát mezi dospělými, kde jste sahala po medaili. Příští sezona je olympijská, čeho byste v ní chtěla dosáhnout?
Přiblížit se k letošním výsledkům na mistrovství světa.
Co k tomu potřebujete zlepšit?
Stabilitu ve střelbě. Takže se víc budeme věnovat suché střelbě.
Jedna rána vás na mistrovství světa dělila od medaile, v individuálním závodě jste mohla být druhá, ale minula jste předposlední terč a skončila pátá. Jak se taková ztráta rozleží v hlavě?
Asi jsem ráda, že ta rána nepadla. Už takhle jsem byla nervózní. Bývalo by to bylo pěkné, ale ještě si počkám.
