Co se stalo? "Celou noc jsem zvracela. Bylo to příšerný, nic takovýho jsem dosud nezažila," říkala.
Ještě v pátek odpoledne absolvovala lehký trénink a cítila se velmi dobře. Po večeři ji trochu pobolívalo břicho, ale nepřikládala tomu důležitost.
Noc jí zatemnila hrůzná můra patrně střevní viróza. "Museli jsme něco chytit asi z jídla v Obertilliachu, kde jsme v týdnu před závodem trénovali," přemýšlí nahlas.
Už den předtím trpěla její dcerka Lucie. V pátek zvracel do bílého sněhu v Ramsau trenér Stanislav Frühauf. A v sobotu po poledni padl do postele zmožený nemocí servisman Ulf Olsson.
"Viróza skosila i lidi, co za námi přijeli fandit," povídá Neumannová smutně. "Jen naše máma odolala." Maminka Neumannová pečovala na cestách o vnučku.
Na večerní slavnostní vyhlášení ankety Sportovec roku neměla lyžařka vůbec náladu. Původně plánovala, že se je pokusí bleskovým přesunem z Rakouska do Prahy zvládnout. Vyčerpaná nemocí zůstala aspoň u televize. "Ale jo, dívala jsem se. Víc jsem toho nedokázala."“ V neděli už se cítila lépe. "Jak zběsile to přilítlo, tak rychle to odeznělo. Jsem zesláblá, ale cítím se dobře," vzkázala do telefonu ze Šumavy.
Ztracená třetí příčka v celkovém pořadí Světového poháru ji netrápí. "Do dvou dnů začnu trénovat," věří si. Do kolotoče závodů chce naskočit 8. ledna v estonském Otepää, v dalším týdnu se představí v Česku - na Karlštejně a v Novém Městě na Moravě.