Nelitujete, že skončila vaše sportovní spolupráce?
Naše spolupráce skutečně skončila jen na profesní úrovni. Jinak ale budeme stále ve styku, jsme na Zadově prakticky sousedi. Máme i mnohé společného s některými firmami. V kontaktu budeme dál.
Na co budete nejčastěji vzpomínat?
Zřejmě budu v zimě pokračovat v trenérské práci, měl bych pomáhat manželce na gymnáziu. Každý metr kolem šumavské partie u Zlaté Studny i jinde mi skutečně bude připomínat oněch patnáct let.
Takže až se budete pohybovat po Šumavě, budete znovu vzpomínat na tu dřinu?
Přesně tak. Na tu spoustu propocených triček a toho úsilí. Na to předsevzetí pokořit svět.
Vy spolu budete i při nějakých společných akcích. Které to budou?
Neplánovali jsme zatím společné akce. Bude pár přijetí u vládních činitelů, ale to nejsou oslavy. To je setkání, na kterém se pohovoří, je tam přípitek.
Byly chvíle, kdy se vaší svěřenkyni trénovat nechtělo? Bylo jich více, nebo jen sem tam nějaká...
Takový moment jsem vůbec nezaregistroval. Spíš naopak. Její hlava a její cílevědomost skutečně vyspěly na takovou úroveň, že to lepší být nemohlo. Nespokojila se s tím, že bude pátá nebo desátá na světě. Takže opravdu naopak.
Byla někdy neposlušná, třeba tak, že by řekla, že tohle nebo tamto dělat nebude?
To jsme spolu taky neprožili. Akorát jsme si párkrát v tréninku vyměnili názor. Ale že by nerespektovala tréninkovou jednotku, to jsem nezažil. Ale tréninkové jednotky a strategii tréninkových plánů, to jsme spolu konzultovali.
O kolik medailí by mohla mít Kateřina Neumannová více, kdyby neexistoval neodhalený dopink?
Bylo to v místech, kde jsme po té medaili sahali, kde to byly vteřinové rozdíly. Asi v Naganu na olympiádě to mohlo být lepší. Vlastně na každé velké soutěži od roku 1990 do roku 2002. Je to zavádějící, ale kde nedosáhla na medaili jen o vteřiny, tam je to jednoznačné. Kde byl rozdíl větší, tak dejme tomu, že tam ne. Počet se nedá přesně říct. Ale určitě o nějakou přišla.
Je na ní vidět, že přestala závodit?
Když naposledy přijela ze Světového poháru, okamžitě si šla zaběhat nebo zalyžovat. Z hlediska kondice se bude pořád udržovat.
Takže bude trénovat dál?
Ona ty prostory, které má naběhané, neopustí. A myslím, že delší dobu. Závodit třeba nebude, nebo pojede Šumavský maraton, Jizerskou padesátku, to možná ano. Kondičně bude pořád zapojená.
Pohyb by jí asi chyběl...
Určitě. První rok jí pohyb určitě bude chybět. Je to nějaký návyk. Trénink byl pro Kateřinu droga.
Kdy bude po Šumavě zase běhat nějaká Kačenka Neumannová?
Kdy bude běhat? O to se samozřejmě všichni trenéři u lyžování snaží. Nejen v Jihočeském kraji, ale po celé republice. Nejsem skeptik. Doufám, že se někdo takový najde.
Všichni by asi chtěli vědět, za jak dlouho...
Není to otázka dvou tří let. I když se bude pracovat. Mezi mládeží by se někdo objevit měl. Určitě tady talenty jsou. Je otázka je udržet, nepřetrénovat, neaxelerovat. Myslím si, že v téhle zemi to trošku bolest je. Talentíci chodí, ale jde o jejich využití, o využití jejich potenciálu. Stačí je podchytit a motivovat. Nikde na nebi nestojí, že by se nová Kačenka nenašla. Je to o té mravenčí práci ty děti najít a dobře s nimi pracovat.