Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nepoddajný vítěz, ostrý jako slivovice. To byl hnědák Peruán

Zdeněk Matysík s hnědákem Peruánem vyhráli Velkou pardubickou poprvé v roce 1998. Poté to dvakrát zopakovali. | foto: MAFRA

1 2017
„Povahu má stejnou jako vinaři tam v okolí Znojma. Je tvrdohlavý, ostrý jako slivovice, nepoddajný, má svou pravdu a umí vyhrávat. Ať to stojí, co to stojí. To jeho koňské srdce ho žene vpřed.“ Těmito slovy charakterizoval hnědáka Peruána Vlastimil Weiner, který o trojnásobném vítězi Velké pardubické napsal knihu. Je jedním z osmi koní, kteří dokázali v nejslavnějším českém překážkovém závodě triumfovat třikrát. Právě Peruán nedávno ve věku 29 let zemřel.

Spjatý je se Znojemskem, kde se ve stájích v Litobratřicích roku 1988 narodil. Většina klisen tady přitom nepatřila k hvězdám. Litobratřický chov jeho zakladatelé orientovali hlavně na produkci solidních překážkových koní pro domácí dostihovou stáj. Z tohoto pohledu je bilance více než úspěšná. Vedle Peruána, jenž je daleko nejslavnějším „svěřencem“, se zde narodila celá plejáda kvalitních steeplerů.

Odchovanec někdejšího Státního statku Znojmo se záhy dostal do stáje v Zámrsku u Pardubic majitele Václava Bruny – dobrodruha i nekonformního milionáře, jenž od revoluce žije v malém městečku Freistadt nedaleko českých hranic.

Když se v roce 1992 rozhodl, že se dá do chovu koní, začal objíždět stáje, hřebčíny a tréninková střediska, aby pochytil informace a zkušenosti. Hned poté začal projektovat. Dostihové centrum v Zámrsku se kolaudovalo o čtyři roky později, jeho tréninkové středisko dostalo přívlastky jako nejluxusnější a nejlepší v České republice.

Nejraději měl suchý chléb

Bruna zkrátka miluje koně. Autor knihy Weiner popisuje, že jim dokonce chodil přát k Vánocům, tehdy v roce 1997 i Peruánovi. „On to, že jsou Vánoce, vážně nepozná a bylo by zbytečné mu dát indiánka, laskonku nebo věneček. Nejraději má suchý chléb. Peruán je možná fenomén, ale takových fenoménů bude víc, pokud s nimi budeme řádně a odborně pracovat,“ odhadoval Bruna v době, kdy tento hnědák ještě nepatřil mezi vítěze.

Zdeněk Matysík vítězí na koni Peruán ve 110. Velké pardubické.

Zdeněk Matysík vítězí na koni Peruán ve 110. Velké pardubické.

A přidal i návod na úspěch. „Peníze a trpělivost! To je jediné, co pomůže. Jako Ivan Lendl, Emil Zátopek, Miloš Forman, co já vím, koho ještě jmenovat dál. Nebylo jich málo. U všech ale nechyběla píle, práce a trpělivost. A je to.“
Peruán až do pěti let běhal rovinové dostihy. Na start prvního překážkového se postavil 13. června 1993 v Topolčiankách a hned zvítězil. V roce 1997 se účastnil slavného steeplechase cross country v anglickém Cheltenhamu a po tuhém boji doběhl druhý, což je dodnes nejlepší výsledek českého koně v překážkovém dostihu na britském území.

Jen kousek od Železníka

O rok později už nikdo nepochyboval o tom, že na Velké pardubické 1998 bude skvělé obsazení. A že Zdeněk Matysík má pod sebou jednoho z favoritů – Peruána. Ostatně Bruna tehdy před novináři přiznal, že závod bude prožívat jako hotové duševní peklo. „Je to deset minut, do kterých se koncentruje celoroční úsilí našeho týmu. Prostě nervák nad jiné!“ říkal. „Jednu chvíli mě napadlo, že bych nemusel vyhrát,“ hodnotil pak po závodě žokej Matysík doběh. „Naštěstí tento pocit trval velmi krátce,“ dodal.

Kamery tehdy po vítězství marně na tribunách hledaly i Václava Brunu. Ten se teprve po dlouhé době přiznal, že si běžel vyzvednout výhru, a proto nebyl k nalezení. Samozřejmě si na Peruána vsadil.

A také o rok později mu Peruán udělal radost, když triumf obhájil. Velkou pardubickou navíc zvládl v rekordním čase dráhy celé historie soutěže – za 9 minut 16 vteřin. A tenkrát padl i další rekord, když majiteli vítězného koně připadlo 1,7 milionu korun. Peruána tehdy vítal celý Zámrsk, bouřlivá oslava se konala v hospůdce pojmenované, jak jinak, U Peruána.

Valach přidal následně další vítězství, na pardubické dráze tak slavil hattrick v letech 1998 až 2000, vždy v sedle s žokejem Matysíkem. Byl blízko i čtvrtému triumfu, jímž by vyrovnal legendárního Železníka, v roce 2001 ale těsně prohrál s Chalcem.

V době největší slávy získal také tituly Nejlepší steepler a Nejlepší kůň českého chovu. S výdělkem přes sedm milionů korun je jedním z nejbohatších českých dostihových koní historie. V kariéře ovládl celkem 20 dostihů, z toho 16 překážkových a 4 rovinové. Dostihový důchod trávil právě ve stáji v Zámrsku u majitele Václava Bruny, a to až do 17. srpna, kdy zemřel.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze