Při své snaze přehodit takřka celé hřiště ale dopadla podobně jako česká dvanáctka proti Rusku. Hanušová byla blízko úspěchu. Ale blízko nestačí. Nový vůz si o přestávce pátečního duelu Brazílie - Mali nevystřelila.
S flegmatismem sobě vlastním pak utrousila: "Nevadí. Stejně jsem ho nepotřebovala."
Aby byla absurdita přestávkového momentu dokonalá, pak vězte, že Hanušovou poslal do soutěže míček, který mezi diváky vhodila Romana Hejdová, další z vyřazených reprezentantek z kádru Frisca Brno...
Aleno, takovouto "spolupráci" spoluhráček jako náhodu nevysvětlíte.
Ale přesto to tak je. Ten míček měl letět mnohem výš. Ale zkrátka to nějak šlo k nám. Sedíme tam s Katkou Bartoňovou, holkama s Frisca i z Valosunu. Ani jedna z nás to chytit nechtěla, ale odrazilo se to. Tak jsem to bohužel musela jít hodit.
Jak jste si na dlouhou střelu věřila?
No samozřejmě vůbec. Na tréninku jsme to zkoušely s ženským míčem. To jsem trefila obroučku. Jenomže tohle je mužský míč a ten je těžší. Takže jsem si řekla, že to zkusím. Nakonec chyběl jenom kousíček.
Pojďme k samotnému mistrovství. Jak byste okomentovala zápas Česka s Ruskem?
Škoda, že se holky ve druhý čtvrtině nemohly trefit. Vypadávalo to. Na tribuně jsme s holkama šílely a fandily. Strašně nás to mrzelo, když Hanka nedala poslední šanci. Ale Japonsko holky porazí a postoupí ze druhého místa. A pak si poradí s ostatními a budou hrát o medaili, já jim věřím.
Myslíte, že ten závěr mohl týmu pomoci? Hlavně tím, že se závěr povedl.
To určitě ano. Celou dobu se dotahovalo deset bodů a nakonec to bylo o tři body. Myslím, že to tým nakopne, že se ještě víc semkne a že Japonsko úplně rozdrtí.
Zůstala jste v kontaktu s národním týmem?
Hance Horákové jsem psala gratulaci k výhře nad Argentinou a pozdrav ostatním holkám. A v neděli se za nimi stavím na hotelu a pokecáme.
Mrzelo vás nakonec vyřazení z reprezentace, nebo jste počítala s tím, že jdete jen na zkušenou?
To víte, že mrzelo. A moc. Ale je pravda, že já už byla hodně unavená. Vrchol sezony jsem měla na juniorském mistrovství Evropy na začátku července. Skoro tři roky hraju v kuse, hrála se reprezentace od osmnácti, juniorské mistrovství světa... To si pak člověk moc neodpočine.
Co vám léto s reprezentaci dalo?
Úplně všechno. V reprezentaci byli nejlepší lidi i nejlepší hráčky. Tým si ohromně sedl a já se na každý trénink a na každý sraz moc těšila.
Berete letošní rok jako motivaci do dalších reprezentačních sezon?
Ano, chtěla bych se dostat na mistrovství Evropy a pak i na olympiádu.
Jak vypadají vaše dny během mistrovství světa?
Ráno chodím do školy, studuju tady v Brně sportovní gympl. Pak na klubový trénink, do školy a někdy mám ještě odpoledne trénink. A pak se jdu ještě učit. Takže to mám docela hektické. Navíc v Žabinách bude teď tým odlišný, takže i pro mě to bude jiné.
Pociťujete už teď na tréninku, že v klubu dostanete mnohem víc úkolů?
Asi se to výš posune. Budu nejspíš třetí pivotka a zahraju si víc než loni.