Sotva poslední hráč zabouchl dveře, spěchal za nimi předseda svazu František Chvalovský. "Je to výborně rozehrané. Neztratili jsme jediný z devíti bodů, a k tomu skvělé skóre," těší ho vyčištěná cesta směrem na mistrovství Evropy.
Byl to nejjednodušší ze všech zápasů, shodovali se fotbalisté. "Netrápili jsme se, první gól už v deváté minutě, co lepšího jsme si mohli přát," říkal Vratislav Lokvenc, který na něj přihrál. Do přestávky jich mohli dát reprezentanti klidně šest, kdyby třeba Vladimír Šmicer nezahazoval šance.
"O přestávce ale trenér zpucoval estonské hráče, najednou udrželi balon a napadali. Už to bylo mnohem horší," potvrdil nejen Šmicer, ale i Pavel Nedvěd, jako vždy okopávaný ze všech stran. "Byli najednou jako ruské stroje, které pořád jedou a nezastaví se," řekl autor prvního gólu. Kus od něho stál Miroslav Baranek, hrdina minulého zápasu v Bosně, který tentokrát seděl na lavičce. "Smutek z toho? Ale kdepak. Když přijel Pavel Nedvěd, věděl jsem, že nastoupí on. Na lavičce se to pěkně dívalo, bylo to vítězství rozdílem třídy."