„Je mi z toho smutno. Dvě noci jsem nespal. Přemítal jsem o chybách, ale pořád jsem na nic nepřišel,“ prohlásil Musil, jenž byl manažerem pardubického klubu necelé dva roky. „Po sportovní stránce se tady nepovedl takový výkonnostní skok jako za poslední dvě sezony.“
Sportovní stránka vám však není vyčítána. Ve zdůvodnění vašeho odvolání se píše, že máte odlišný pohled na marketingovou a obchodní strategii klubu.
Mám odlišný názor na fungování klubu.
Týká se to transformace klubu na obchodní společnost, k níž zatím vinou průtahů při jednání nedošlo?
Když jsem nastoupil do funkce manažera, oslovil jsem Tomáše Urbánka. Společně s dalšími lidmi ze společnosti Basketbal Pardubice a.s. chtěl basketu pomoci. Věřím, že lepšího strategického partnera jsem nemohl vybrat. S jeho přispěním a s pomocí města jsme se přesunuli do arény. Na základě ústních dohod se nastavil nějaký rozpočet. Pak se ale jednání zadrhla a dohoda do dneška není, přestože valná hromada už dvakrát uložila tento úkol výboru.
Jednání začala už za bývalého předsedy klubu Bláhy, který však vloni zemřel. Jak by probíhala s ním?
Už by to bylo vyřešeno. Tak či tak. To je můj názor. Pan Bláha mi při nástupu do funkce řekl - chci se dožít chvíle, až předám klub někomu, kdo se o něj umí postarat. Zaznělo i to, že výbor se o finanční stránku postarat neumí. To je desetiletá zkušenost. I hráči sem přišli s vidinou přerodu klubu na akciovou společnost.
V čem je tedy problém?
Na začátku jednání se mluvilo o transformaci celého klubu. Tedy včetně licence na ligu, hráčů a reklamních práv. Pak se dohodlo, že by licence zůstala klubu, tedy občanskému sdružení, a ostatní by přešlo na novou společnost. V polovině prosince byla připravena smlouva. Občanské sdružení v ní mělo i obranné mechanismy. Kdyby to nefungovalo, vše by se mu vrátilo. Výbor ale poté z jednání couval.
Byl problém i v tom, že Basketbal Pardubice a.s. chtěl mít v akciové společnosti majoritu?
Strategický partner měl podmínku, že chce mít kontrolu nad penězi, které přinese. De facto by klub převzal. Některým členům výboru se to tak pravděpodobně nelíbí a nechce se jim do toho. Chápu je. Deset let tady basket dělali, starali se o něj srdcem.
Ligový tým však v tomto období stagnoval a hrál o záchranu...
Naprosto s vámi souhlasím. Přinesl jsem jiný pohled a bohužel jsem se nesetkal s pochopením. Čas ukáže, co je dobře a co špatně. Podle mého názoru je transformace klubu nutná, pokud se má posunout dál.
Nejsou nakonec za vším jen osobní vztahy?
V současné době nejde už o basketbal, ale o osobní vztahy. To je můj názor. Když jsem nastoupil do funkce, byli jsme v lize jedenáctí a nevěděli jsme, co s basketem dělat. Pak jsme udělali výkonnostní skok, někteří členové výboru viděli, kolik lidí chodí na basket. Možná si řekli, že by to šlo i bez strategického partnera.
Kolik peněz měl strategický partner přinést do klubu?
V této sezoně se rozpočet pohybuje kolem devíti milionů korun. Partner by přinesl navíc pět až devět milionů. Tyto peníze stále existují a jsou připraveny. Záleží jen na výboru, zda to akceptuje.
Zatím se tak nestalo a klub musel před několika týdny požádat o finanční pomoc město. Byl to správný krok?
Jsem rád, že město pomohlo. Ale když srovnáte 2,7 milionu korun, které město formou půjčky a dotace poskytlo, je to dvakrát méně peněz než od strategického partnera. Asi je to od občanského sdružení špatný krok.
V klubu proběhl v minulých dnech i ekonomický audit. Odhalil nějaká vaše pochybení?
Byly tam nějaké nesrovnalosti v uzavírání smluv. Ale v otázce financí nebylo nic shledáno.
Nebyl vám vyčítán i střet zájmů? Sedíte v představenstvu společnosti Basketbal Pardubice a. s.
Společnost má pět lidí v představenstvu a tříčlennou dozorčí radu. Při jejím vzniku bylo šest z nich členy výboru basketbalového klubu. Já ve výboru nejsem.
