Opravdu nebyla možnost, abyste do hlavního turnaje vstoupil?
Turnaj zabere nějaký čas. A já se chci zúčastnit kvalifikace na mistrovství světa ve Fischerových šachách, která se koná v Německu a koliduje s posledními dvěma koly turnaje.
Davide, jak jste se vlastně k šachům dostal?
Naučil jsem se je z knížky, kterou mi dala babička, což asi nebyl záměr, já jsem prostě hodně četl a už nebylo nic jiného. Pak mě rodiče kolem sedmi let přihlásili do kroužku.
Jako česká jednička máte asi hodně tréninkových hodin?
To nevím přesně. Jednou jsem počítal, že i s účastmi na turnajích se mohu šachům věnovat tak pět hodin denně, ale to je odhad, protože to dost kolísá. Někdy to není ani hodina, jindy to bude přes deset i dvanáct.
To je dost času. Umíte si život bez šachů představit?
Umím, ale nevím, co bych dělal. Je plno možností, ale v žádné bych nevynikal jako v šachu. Dají se spřádat takové hypotetické scénáře, jestli bych byl takový ten ruský zbytečný člověk z románu, nebo bych vynikl v něčem jiném, i když ne tolik.
Máte i jiné koníčky?
Zajímám se o několik věcí, ale ne moc. Jinak se snažím studovat logiku, což mi moc nejde, protože mi tento obor nesedí a navíc hodně hraji turnaje, takže tím se to ještě prohlubuje.
Když už se stane, že vás šachy nebaví nebo se nemůžete soustředit, jak se uvolňujete?
Já příliš aktivně nesportuji. V Pardubicích chodím poměrně pravidelně plavat, protože bazén není tak přeplněný jako v Praze. Jinak asi nesportuju, ale na druhou stranu ani stále jen nesedím u počítače, třeba chození do schodů se nevyhýbám. Ono ale není problém, že bych se nemohl soustředit na šachy, spíš se nejsem schopen soustředit na studium logiky a nevím pořádně, co s tím mám dělat.
Čtete nějakou šachovou literaturu?
Té mám doma opravdu hodně. Já se ke knihám nevracím, ale rád mám třeba dílo Karla Čapka. Od něj jsem přečetl asi většinu jeho děl, ale obecně čtu málo. V poslední době mě zaujaly romány Zločin a trest a Idiot. Pak si rád přečtu takové ty sociologické knihy, nic náročného, třeba na úrovni druhého ročníku vysoké školy, což je stále ještě srozumitelné.
Zpět k šachovnici. Máte nějakou partii, která vás děsí ve snech?
Já se k tomu nevracím. Bezprostředně po partii ji rozeberu, řeknu si, co jsem měl udělat lépe a jinak.
Zkoušel jste někdy i jinou hru než šachy? Třeba některou z těch, které jsou na Czech Open?
Vyloženě jen na amatérské úrovni. Možná, kdybych se tomu více věnoval, mohl bych být i hráč na profesionální úrovni, ale ono to v těch jiných hrách není tak jednoduché jako v šachách. Ale asi bych nebyl tak dobrý. Lidi baví sledovat mé partie a bylo by asi hodně náročné se na takovou úroveň dostat. Občas hrajeme s rodiči scrabble, přemýšlel jsem, že bych ho tu zkusil na turnaji, ale asi bych nebyl příliš dobrý.
Co se vám při partiích honí hlavou? Máte tam jen šachy?
Já myslím, že nejsem schopen myslet jen na šachy. Přemýšlím o lecčem, já se na šachy dokážu soustředit, i když třeba poslouchám zprávy.
