Loni získal USK titul jako vítěz základní části nedohrané ligy, v pátek se radoval v prázdné hale na Královce a oslava byla také skromná, aby neporušila současná opatření. „Je to všechno smutné. Já jsem si dala závazek v mojí duši, že tuto sezonu až na tento moment vymažu z mých memoárů, protože byla takzvaně hnusná,“ řekla Hejková.
Pamatovat si chce jen konečnou cestu za triumfy v Českém poháru a domácí lize. „Užily jsme si to o hodně víc než předešlé sezony. Nebavím se o té loňské, ale předtím to byla vždycky taková povinnost a dohrávaly jsme to po Eurolize. Letos jsme ji opustily příliš brzy, takže jsme se koncentrovaly na českou ligu a o to víc si to hráčky i realizační tým užívá,“ prohlásila sedmašedesátiletá členka Síně slávy FIBA.
Na lavičce USK Praha bude i nadále pokračovat. „Impulz je pro mě jednoduchý, protože sezona byla, jaká byla, a mně se nechtělo takto skončit. Proto jsem souhlasila, že bude ještě další. Radši neříkám, jestli poslední nebo jaká bude,“ uvedla Hejková, která v klubu působí od listopadu 2012 a získal s ním devět titulů a triumf v Eurolize v roce 2015.
USK s 15 českými triumfy překonal Žabiny Brno a s 23 tituly i v součtu s federální ligou vyrovnal pražskou Spartu. „Já to pro rekordy nikdy nedělám, to mi připomenou až novináři, že je to rekord nebo kolik je to vítězství. Já si dám ale jeden závazek, aby byl 25. národní titul další sezonu. To je můj rekord,“ podotkla s úsměvem Hejková, jež dosáhla na tři federální a deset slovenských titulů s Ružomberokem a dvakrát uspěla i se Spartakem Moskva v ruské lize.
V Eurolize dovedla k triumfu nejen USK, ale i dvakrát Ružomberok a dvakrát Spartak Moskva. Možnost rozšířit tuto sbírku jí znemožnila i koronavirová krize. Dobře rozehranou minulou sezonu předčasně ukončila pandemie před čtvrtfinálovými duely s italským Schiem.
 |
V té uplynulé se Pražanky poprvé od sezony 2012/13 nedostaly do nejlepší osmičky. Ve čtyřčlenné skupině skončily po lednové druhé „bublině“ v Praze za Fenerbahce a Lyonem a před Gdyní. Při prvním turnaji v prosinci v Istanbulu se tým nakazil nemocí covid-19 a před klíčovými odvetami navíc přišel o zraněnou americkou oporu Alyssu Thomasovou.
„Jednoznačně nás to poznamenalo, protože druhá bublina se hrála hned po našem covidu. Jsem pokorná vůči této nemoci a tím, že jsme si jí prošly, tak vím, že pro sportovce je to problém,“ uvedla Hejková.
Bylo podle ní náročné, že tým v sezoně začínal s přípravou znovu od nuly. „Nejtěžší bylo stále restartovat tým, protože jsme začaly, připravily jsme se na něco a byl první lockdown. Ani se netrénovalo a nebylo nic. Z toho jsme zase znova začínaly a to bylo v sezoně furt. Někam jsme se dostaly a znova. Až nás skolil covid. Některé hráčky říkaly, že se cítily úplně stejně jako na začátku sezony,“ popsala Hejková, proč na ročník radši zapomene.
Ale další vyhlíží s optimismem. „Přeju si, aby byl normální a vrátily jsme se k basketu, který jsme hrály v předešlé sezoně. Uvidíme, jak se nám podaří sladit tým. Základ zůstane pohromadě a nastanou nějaké kosmetické změny na postech českých hráček,“ řekla a měla radost, že bude pracovat s prakticky stejným kádrem.
V příštích týdnech bude rodačka ze Žiliny odpočívat a čerpat především psychické síly. „Je to vždycky tak, že vypnu hned po sezoně basketbal ze života. Většinou jsem jezdila na dovolenou, tentokrát to moc nejde, tak zatím bude taková, že odjedu domů a uvidíme, co mě tam čeká. Pokusím se spojit dovolenou s basketem až na mistrovství Evropy,“ dodala Hejková.
