Je čtvrtek po poledni, na mosteckém autodromu testuje svůj černý vůz Martin Doubek, jediný český pilot v evropské odnoži NASCAR. Legendární americká série se v červnu na okruhu pod hradem Hněvín ukáže poprvé v historii.
„Upozorňuju: nebrzdí to! Nemůžeme přijít na to, kde je chyba, ale nějak to zvládneme,“ straší mladík Doubek; pomáhat si bude podřazováním. „Snad bude stačit, že je tady jediný záchod,“ vtipkuje.
Na vlastní kůžiPetr Bílek  |
Nasoukat se do závodní kombinézy je ten lehčí z úkolů, tím těžším je nasoukat se do auťáku. Sakra, kde jsou dveře!?! Můžete kolem něj běhat jako Mrazík kolem Nastěnky, ale nenajdete je. Nejsou. Neexistují. Nástup a výstup je okýnkem.
„NASCAR jsem dřív sledoval, ale tohohle detailu jsem si ani já nevšiml,“ překvapilo to i pilota z Litomyšle. Než se to naučil, obouchal si jednu helmu. Vylézt musí z bezpečnostních důvodů do deseti vteřin, trénuje to a techničtí komisaři ho pak zkouší.
„Hlavně pozor na zrcátko!“ hlásí mi spolupracovníci českého závodníka, ale já, věren své pověsti roztržitého Pierra Richarda, zrcátko samozřejmě ohnu. Stejně je prý skoro k ničemu, prťavé, nic tam není vidět, mávne rukou můj šofér.
Dřepnu si do sedačky, ale nohy mám skoro u hrudníku. Kam je dát? Nikam. Pod palubní deskou není žádná díra, jsem skrčenec.
Rozjezd z paddocku je mírný, když ale Doubek u semaforu sešlápne plyn, jsem zaražený do sedačky snad jako při startu tryskáče. Jasně, přeháním, ale síla to je ohromná. Na trati v Mostě už mě vozili mistři volantů v závodním tahači i ve speciálu na drifty čili smyky, ale těchhle 450 koní se zdá nejdivočejších.
Evropská auta NASCAR jsou identická s těmi, co krouží po oválech v Americe. Všechna mají stejný výkon, stejný motor Chevrolet V8 se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Jen masky jsou jiné, Doubkův tým Hendriks Motorsport vsadil na Ford Mustang. Karoserie je z laminátu, světla jen namalovaná, taky neexistují. Šetří se každý gram.
Doubek jede jak ďas, občas jukne na mechanické budíky, jen jeden ukazatel má digitální. Všechno je spartánské, auto vykuchané, on prý se v něm cítí jako v traktoru. Chybí ABS, kontrola trakce i posilovač řízení.
Zrcátko plandá, já se kymácím, držím se bezpečnostního rámu, žaludek sepisuje protestní nótu, mozek parte. „Víc řež zatáčky, to auto to dá!“ křičel Luďan na bráchoségru Pavla/Dášu v seriálu Most!, ale Doubek tohle dělá DYCKY. Řeže zatáčky jako přísný táta záškoláka.
Řezat je v Mostě bude i Jacques Villeneuve, bývalý mistr světa formule 1. A možná i Bobby Labonte, exšampion amerického NASCAR, co si vyjezdil 81 milionů dolarů.
Končíme, hurá! Adrenalin já rád, kolotoč ne. Nehoupat! křičím s filmovým zedníkem Lorencem. „Jeli jsme tak 190, lážo plážo,“ mrkne na mě Doubek. Lážo plážo? Láry fáry...
