Tehdy se vyšvihl na druhé místo pořadí Vuelty.
Pak v horách opět nestíhal.
Znovu ho předstihl týmový kolega Alejandro Valverde a v poslední horský den jej ze stupňů vítězů vyšoupl dvacetiletý Slovinec Tadej Pogačar.
„Pociťuji únavu z Tour,“ řekl Nairo Quintana.
V roce 2013 vtrhl druhým místem na Tour jako uragán na hlavní scénu světové cyklistiky a celá Kolumbie věřila, že v budoucnu zařídí pro zemi historicky první titul z Tour.
Nestalo se.
O privilegium ho letos připravil Egan Bernal. Paradoxně právě 22letý mladík z týmu Ineos pak v Paříži vykládal: „I já byl přesvědčen, že tím prvním bude Nairo.“
„Beru to jako poctu,“ reagoval Quintana.
On sám stál ve Francii v letech 2013 až 2016 třikrát na stupních vítězů. Ovládl Giro 2014 a Vueltu 2016, kde porazil také Chrise Frooma. „Rozbořili jsme hradby týmu Sky,“ radoval se tehdy.
DVA NEJCENNĚJŠÍ TITULY. Po vítězství na Giru 2014 a po triumfu na Vueltě 2016.
Jenže v posledních třech sezonách měla výkonnost 29letého Kolumbijce sestupnou tendenci. Jeho otec nařkl šéfy týmu Movistar, že syna nechali vyhořet neúspěšným pokusem o double Giro-Tour v roce 2017.
V té sezoně měl před Tour v nohách 43 závodních dnů.
O rok později mu vedení týmu naordinovalo opačný extrém a na Tour dorazil jen s 29 závodními dny na kontě.
Ani tento recept však nefungoval, skončil desátý.
Letos opět zvolili stejnou strategii. „Nechali jsme Naira závodit do konce března a pak až v červnu,“ líčí sportovní ředitel José-Luis Arrieta. „Snažili jsme se, aby opět nalezl svůj závodní rytmus. Byl doma, v Kolumbii, připravoval se v Andách, tak to má rád. Je tam v klidu, trénuje ve vysokých nadmořských výškách a nemusí opouštět rodinu.“
Jenže také letos na Tour nenaplnil 8. místem očekávání, navzdory vyhrané alpské etapě ve Valloire.
Tým se přestal orientovat na Quintanu jako na jednoznačného vůdce a opakovaně přicházel dokonce se strategií tří lídrů. Dva roky po sobě Movistar na Tour vedli Nairo Quintana, Mikel Landa a Alejandro Valverde, ale jejich ambice se vzájemně tloukly.
KDYŽ SE NA SEBE SMÁLI. Alejandro Valverde (vlevo) a Nairo Quintana na tiskové konferenci stáje Movistar
„Sportovní ředitelé si zaslouží uznání, jak se občas snažili ukormidlovat tolik lídrů,“ pronesl Landa. „Movistar zabíjelo, že zkoušel naplánovat nenaplánovatelné.“
Změna nálady v týmu se mohla podepsat i na Quintanovi.
„Atmosféra v Movistaru se stala až příliš vážnou, jak se chtěli neustále vyrovnat týmu Sky a bez větší efektivity se snažili napodobovat neskutečně precizní plánování Sky,“ soudí Philippa Yorková, přední komentátorka serveru Cyclingnews. „Jako by se z Quintanova závodění vytratila radost. Když byl mladší, závodil instinktivně a příliš nepřemýšlel nad následky svých útoků. S postupem let nabíral sílu, ale neuměl ji správně používat. Ztratil někdejší momentum.“
Pocit, že ztrácí i důvěru u šéfů týmu, jej vedl k rozhodnutí po této sezoně odejít. „Hledal jsem jiný tým, stavěný na mně, kde dostanu stoprocentní podporu,“ prohlásil.
V druhodivizní francouzské stáji Arkea Samsic, usilující o vstup mezi týmy World Tour, mu ji slíbili. Dohodli se.
Potřebuje restart.
Nebo spíše poslední šanci?
„Neodcházím roztrpčený,“ říká. „Přišel jsem do Movistaru velmi mladý, v 21 letech. Podporovali mě a naučili spoustu věcí. Budu se ohlížet za tím dobrým.“
V DRESU MOVISTARU. Nairo Quintana opouští španělskou stáj.
Snad i s myšlenkami na brzký odchod už v průběhu prvního týdne Vuelty oznámil: „Lídrem týmu je tu Alejandro, já budu volným hráčem. To však neznamená, že přestanu bojovat o titul.“
Závod ukázal, že na takový boj nemá nyní palebný potenciál.
A bude ho mít v dohledné době Movistar? Po sezoně projde španělská stáj velkým pouštěním žilou. Pryč míří také další dva lídři. Mikel Landa jde do Bahrainu Merida, kde mu uvolní místo Vincenzo Nibali. A Richard Carapaz, šampion Gira, podepsal stáji Ineos, kde se stane jedním ze čtyř hlavních lídrů.
Kým je Movistar nahradí? Stále je zde Valverde, už brzy čtyřicetiletý, který chce závodit do roku 2021. Na post lídra dorůstá 26letý Katalánec Marc Soler, devátý na Vueltě, ovšem sázkou na budoucnost je příchod Enrika Mase. Druhý muž z minulé Vuelty letos v Quick-Stepu poněkud strádal, ovšem už loni Alberto Contador prohlásil: „Vidím v mladém Masovi mého nástupce v roli španělské jedničky.“
Movistar je jednou z nejstarších stájí v profipelotonu, vždyť v něm pod různými názvy (Reynolds, Banesto, Caisse d’Epargne) působí od roku 1980, než získal od sezony 2011 dnešního hlavního sponzora.
Mimořádně triumfy zde kdysi slavili Pedro Delgado, Miguel Indurain nebo Alex Zülle.
I dnes patří tým mezi nejúspěšnější v pelotonu. Kromě Quintanových někdejších úspěchů mají i devět umístění Valverdeho na stupních vítězů Grand Tour a letošní Carapazův titul z Gira, kde navíc dojel Landa čtvrtý.
Movistar při ceremoniálu v Madridu, vyhlášen coby vítěz soutěže týmů na letošní Vueltě:
Orgulloso de aportar al premio por equipos con el @Movistar_Team en el @LeTour y @lavuelta felicitaciones también mis compañeros del @giroditalia. Temporada larga, ahora a los Mundiales de Ruta. Gracias por todo compañeros. https://t.co/mJao431XIZ
Jenže s týmem se to má podobně jako s Quintanou. Neustále se vrací otázka: S kvalitou, jaká se v modrých dresech Movistaru scházela, nemohli toho dosáhnout ještě mnohem víc?
