Podobně hustá zácpa se vytvořila na žebříčku WTA Tour. Dav dívek sní o Top 10, dychtí po třpytivých trofejích a štědrých výdělcích. Jenže šplhání vzhůru je ve světové konkurenci tuze náročné až nemožné. A jakmile se něco nepovede, zanedbá či porouchá, následuje sešup.
Naděje Karolína Muchová, Kateřina Siniaková a Markéta Vondroušová, jež se blýskly na US Open, se stále potýkají s drsnou skutečností.
„Kvalitativní hloubka a vyrovnanost ženského tenisu pořád roste,“ říká Jiří Fencl, trenér Lucie Hradecké, a ukazuje na Ukrajinku Kalininovou, jež se protloukla kvalifikací a ve 2. kole málem vyřadila domácí obhájkyni titulu Stephensovou.
Z „kvaldy“ a 202. místa v pořadí WTA se na sytě modrém newyorském betonu mezi honoraci protáhla i Muchová a posléze skolila dvojnásobnou grandslamovou šampionku Muguruzaovou ze Španělska.
„Je parádní zjištění, že můžu hrát vyrovnaně s hvězdou,“ řekla dívka, která předtím nastoupila v jediném utkání hlavní soutěže na okruhu. „Rozdíly jsou jen v sebevědomí. Stačí se do mačů proti těm nejlepším prokousat, což je ale nejtěžší.“
US Open 2018Příloha iDNES.cz |
Čím lepší pozice v žebříčku, tím větší šance na účast na lépe bodovaných a placených akcích.
„Holky ze 70. až 90. místa jsou rovnocenné s holkami ze druhé stovky,“ tvrdí Fencl. „Hrají ale stejně těžké zápasy za výrazně menší odměnu. Proto je obtížnější dostat se nahoru, než se tam udržet.“
Děvčata drápající se k vrcholu leckdy trénují podobně poctivě a kvalitně jako superstars. Shánějí sponzory a půjčují si peníze, aby zaplatily kouče a režii. Svědomitě plánují program, počítají, kam se posunou či spadnou, stresují se, když obhajují body z loňska. Slabší povahy v lítém boji odpadají, odolnější prorazí třeba na grandslamu, přes kvalifikaci jako Muchová v New Yorku.
Fencl ji kvůli pestrosti stylu považuje za úkaz: „Viděl jsem ji porazit Muguruzaovou a měl pocit, že sleduju playstation. Umí úplně všechno. Má taktické myšlení jako kluk.“
K souvislému vzestupu je však třeba profesionalita. Muchovou brzdila zranění, až letos víc dbá o své tělo. Ví, že musí být fit, aby mohla rozebírat sokyně na kurtu.
Zdravotní patálie provázejí i šikovnou Vondroušovou (číslo 103), která na US Open zaskočila rozjetou Bertensovou z Nizozemska. Zlobil ji loket, teď jí haprují třísla. Letos měnila kouče, na Flushing Meadows přiletěla jen s kondičním trenérem.
V pondělí málem proplula do čtvrtfinále, jenže ztrácela koncentraci, když až příliš sledovala v (předstíraných) mdlobách se potácející soupeřku Curenkovou. A vypadla.
Kdo se chce mohutným davem prodrat do špičky, musí se poučit z každé chyby. A seřadit si priority.
Siniaková kupříkladu odmalička vyhlašovala, že chce být světovou jedničkou. Záhy vtrhla do Top 100, jenže teď se ke své nelibosti třetí rok potlouká okolo 50. místa.
Na grandslamech souběžně zvládá i čtyřhru, v níž válí s krajankou Krejčíkovou. Doplňková soutěž ji baví a přináší slávu i peníze, obírá ji ale o čas a energii do singlu.
Kdo ví, zda by v něm na US Open šla dál, kdyby se soustředila jen na něj? Zapeklitá otázka. Není snadné přetlačit a přechytračit stovky soupeřek. I proto je na WTA taková zácpa.