Vidět je to i na kurtu: čtyřikrát hrál letos s Rogerem Federerem a čtyřikrát se z hlediště ozývalo hlasité "Roger, Roger“, téměř žádné "Rafa, Rafa“.
Kdo se bojí Nadala?
Jenže všechny tyhle zápasy Nadal vyhrál. Po víkendovém titulu ve Wimbledonu prožívá nejlepší sezonu v životě a ostatní tenisté se ho bojí. "I Federer z něj má větší komplex než dřív. I když tvrdí, že ne,“ říká bývalý hráč Mats Wilander.
Nadala už mnozí odepisovali a loni se začalo mluvit téměř výhradně o soubojích Federer – Djokovič. "Djokovič bude světovou jedničkou. Za rok. Možná za dva.“ Jako by Nadal neexistoval. Jenže Španěl má letos s oběma dohromady bilanci 7:1. A v červnu mu bylo teprve 22 let.
. Proč není oblíbenýu fanoušků a soupeřů 1. Móda. Nadal hraje v triku bez rukávů a jako první začal nosit místo klasických šortek kalhoty až téměř ke kotníkům. Postupně je trochu zkrátil. 2. Svaly. To je kulturista, a ne tenista, říká se. Má velké bicepsy, často se mluví o dopingu, ale on říká, že prostě jen hodně cvičí. A užívá kreatin, to nepopírá. 3. Cizí jazyky. Federer umí několik světových jazyků, zatímco Nadalovi dělá problémy i angličtina. Po finále Wimbledonu dokonce špatně pochopil otázku reportérky. 4. Styl hry. Na kurtu nevypadá elegantně jako Federer či kdysi Edberg. Hraje silově, nechodí k síti, buší do míčů od základní čáry a téměř nedělá chyby. Je jako zeď. 5. Porušování pravidel. Neustále překračuje limit dvaceti vteřin, který mají tenisté povolen mezi jednotlivými servisy. Rozhodčí ho občas napomenou, ale bod mu neseberou. |
Hodně mu pomohlo, že v posledních měsících zlepšil servis. Ten je totiž u leváků velkou výhodou: míč dokážou vytočit z kurtu tak, že na něj soupeři nedosáhnou.
I když se slovem levák je u Nadala potřeba šetřit. Není jím. Píše pravou, jí pravou, levou hraje pouze tenis.
Až do devíti let dokonce hrával bekhend i forhend obouruč, ale trenér (strýc Toni) mu poradil, aby si pravou rukou pomáhal jen u bekhendu.
Dobře věděl, že leváci to mají v tenise snazší. Není jich moc a praváci na ně nejsou zvyklí.
Nadal má navíc takzvané západní držení rakety, což znamená, že je úchyt rakety v jeho ruce až nepřirozeně vyvrácený. Tím dává míčům těžko představitelnou rotaci.
Balony sice létají hodně nad sítí, ale po dopadu vyskočí tak rychle a vysoko, že je těžké s nimi cokoli dělat.
O kondici není potřeba mluvit. Nadal je k neutahání a vrací údery, které ostatní vypouštějí. Jeho fyzička je ze všech hráčů na turnajích nejlepší, tráví totiž hodiny v tělocvičně s činkami (což je rok od roku více vidět) i na běžícím pásu.
"Ve tváři má stále stejný výraz. Nikdy na něm nepoznáte, jestli je na kurtu právě pět minut, nebo pět hodin,“ říká trenér Brad Gilbert.
"Federer je pořád lepší“
O Nadalovi se trochu neprávem říká, že je namyšlený. Na kurtu z něj sice čiší sebevědomí, ale jinak se často červená, stále bydlí s rodiči a třeba do rakety používá ten nejobyčejnější výplet za 80 korun. Nepředvádí okázalá gesta ani nepoužívá velká slova. To, že Federera letos čtyřikrát porazil, okomentoval takto: "Pořád je lepší než já. Podívejte se na žebříček.“
Může se to brzy změnit, otázkou však je, jestli vydrží zdraví. Fyzicky náročný styl hry totiž velmi odnáší Nadalovo tělo. Trpí kolena i kyčle a podle některých lékařů může Španěl takhle vydržet maximálně dva roky. V poslední době se přidaly i puchýře. Největší problémy má tradičně na tvrdých amerických betonech, kam se sezona stěhuje právě teď.
. Co se změní po finále?
Byl to snad nejlepší tenis, který jsem kdy viděl. Byl to určitě vrchol toho, co v současném tenise vůbec můžeme zažít. Jestli se Nadal stane ještě do konce roku světovou jedničkou, to je hlavně otázka zdraví. Říkalo se, že se k nim Srb Djokovič hodně přiblížil, ale ve finále Wimbledonu Federer s Nadalem ukázali, že jsou právem první a druhý hráč na světě. Ani nechci říct, kdo je první a kdo druhý. Nadalovi jsem dřív moc nefandil, ale ve finále Wimbledonu si mě hrozně získal. Ukázal v něm obrovskou psychickou sílu.
Všichni si myslí, že se v tenise válí dolary jako někde na silnici. Teď celý svět viděl to drama a lidi poznali, jak je těžké takový turnaj vyhrát. Pro Federera je to sice velmi zlé, že prohrál na svém oblíbeném povrchu, ale na druhou stranu pro samotný tenis je to dobře. Kdyby Federer vyhrál Wimbledon pošesté v řadě, tak by měl problém se pak dál motivovat. Je to největší talent všech dob. Ale hraje jen to, co musí. Taková porážka ho vyburcuje, aby byl ještě lepší. Post světové jedničky určitě nebude chtít pustit. |
Vladislav Šavrda, bývalý kapitán daviscupového týmu
Jan Kukal, bývalý kapitán daviscupového týmu:
