Možná je to z jejího hlediska až příliš zkroušený pohled. Ona sama by totiž mohla jásat. Ještě před půl rokem nebyla tahle sedmnáctiletá studentka gymnázia vůbec v reprezentaci.
Hrála jen za juniorský tým, nastupovala v lize za Crazy Girls a o šampionátu ve švédském Västeras si v nadsázce nechala jen zdát. "Byl to velký sen, ale nikdy bych nečekala, že se může naplnit," popisuje.
Až před třemi měsíci ji reprezentační trenéři pozvali na mezinárodní turnaj do Polska, kde zahrála tak, že se dostala do All stars. "Byla jsem z toho fakt překvapená, ale byla jsem ráda, že mi to šlo."
Jenže když se vrátila do Liberce, měla tak trochu nos nahoře. I proto rozzlobený kouč Liberce Zdeněk Skružný volal svým kolegům z reprezentace a říkal: "Vy jste mi ji úplně zničili, teď nepracuje."
I proto trenéři z národního týmu dlouho uvažovali, jestli ji na šampionát nakonec vezmou. Jestli už dostatečně dozrála. "Věděla jsem, že jsem mladá, a myslela, že trenér dají prostor zkušenějším. Ale dopadlo to, jak dopadlo, a jsem přešťastná, že jsem tu mohla být."
A nebyla do počtu. Hrála ve druhé řadě, té nejlepší české. Dřela, bojovala, zasloužila si i vzhledem k věku obdiv. "Jsem ráda, že mi trenéři dali prostor a šanci. Bohužel pro tým to nestačilo." Už brzy dostane šanci na nápravu.
Studentka z třetího ročníku je totiž ještě věkem juniorka a v květnu se bude hrát v Olomouci světový šampionát. A na něm už nebude holkou, co musí nosit coby benjamínek míčky, ale jedna z tahounek.
Mezitím pak bude dál v Liberci, na nějaké velké přestupy nemyslí. "Z Prahy žádná nabídka nepřišla, navíc já bych asi stejně mohla jít až po škole. A cizina? To bych možná popřemýšlela..."
