Reprezentantka ve florbale. A zároveň závodní tanečnice.
"Jsou to dva naprosto odlišné světy. Florbal je sport, kde prohry neskutečně bolí. Tanec je zábava. I když na soutěži neuspějete, máte radost a dobrý pocit," popisuje 20letá útočnice.
Florbal je u ní číslem jedna. Už proto, že s ním začala ještě jako žákyně na základní škole, navíc s ním byla na dvou světových šampionátech a třeba teď v posledním zápase o bronz byla nejlepší Češkou na hřišti.
Tanec ji však okouzlil na gymnáziu, když s třídou vyrazila na tradiční taneční. "Jiní z nich utíkali, mě bavily. A jsem ráda. Když mi nejde florbal, uteču k tancování," vypráví.
I v něm je úspěšná. S partnerem a zároveň přítelem se postupně dostávají mezi špičku ve standardních i latinskoamerických tancích. "Který nám jde nejlépe? Asi quickstep. Při něm si totiž připadám jak na hřišti. Člověk pořád běží, jen občas se otočí. Je to hravé a skákavé."
Sport a pohyb jsou pro ni vším. Studuje na FTVS, florbalové tréninky má třikrát až čtyřikrát týdně, do toho se alespoň třikrát v týdnu snaží zajít na tanec, o víkendu má zápasy nebo taneční soutěže "Partner se už párkrát zlobil, že tančíme málo. Ale florbal respektuje."
Tanec bere jako výtečný relax i kompenzaci. "U florbalu jsem ohnutá, tanec mě zase narovnává." Navíc díky němu zvládá lépe hodiny gymnastiky, florbal zase pomáhá v atletice.
Jen parťačky z klubu i reprezentace kroutí hlavou. "Zpočátku mi vůbec nevěřily, že to dělám. Protože já se moc nemaluji, chodím sportovně oblékaná a najednou mě viděly nalíčenou a v noblesních šatech. Asi je jednou překvapím a namaluji se tak i na zápas."
A pak je tu ještě jedno překvapení. Zvedačka jak z Hříšného tance. "Tu musíme vyzkoušet ve vodě, a pak..." Třeba na příštím šampionátu bude slavit góly trochu jinak.
