Vypadáte, že tomu sama nevěříte.
To je pravda. Jsem moc ráda a spokojená. Jela jsem v prvním páru a musela čekat na ostatní. Když jsem viděla, jak rychle to rozjíždějí, říkala jsem si: Ty jo, já snad nebudu ani do desítky. Ale ukázalo se, že to poslední kolo bylo hodně těžké pro všechny.
Byla jste tedy dost nervózní?
Byla. Spala jsem na dnešek jen tři hodiny, jen jsem polehávala a nešlo mi usnout.
O závodě čtěte ZDE |
Váš trenér Petr Novák říkal, že pak mu ráno nezbylo nic jiného, než vás pořádně naštvat, abyste se dala dohromady. Čím vás tedy vytočil?
Řekl mi, že když budu takhle nervózní, můžu se na to vykašlat a že mě radši odhlásí. Práskla jsem mu dveřma.
Ale zafungovalo to, že?
No asi jo.
Při závodě to pak bylo pocitově lepší než včera?
No... Když jsem se koukla na tabuli a viděla, že mám ještě 5 kol do cíle, myslela jsem si: Tam nemůžu nikdy dojet. Nohy bolely přímo děsně. Ale teď převládá euforie.
Síly kvapem ubývaly?
Jo. Petr (kouč Novák) mi říkal, že jsem poslední dvě kola nejela už vůbec technicky. Ale vyšlo to. Jsem vážně moc ráda.
Co z toho vyplývá pro další závody?
Že se za týden v Hamaru, kde v závodě na 5000 metrů startuje jen 12 nejlepších průběžného pořadí svěťáku, vejdu do A-divize - i s tou nulou bodů z Heerenveenu. Bála jsem se, že bych se tam nemusela vejít.
Šance na celkové vítězství ve Světovém poháru ztracená není. Myslíte na to?
Radši zatím myslím jen na bednu v celkovém pořadí. Uvidíme, jak to půjde dál. Je to otevřené.
Právě. Domácí favoritka Stephanie Beckertová, vítězka z minulého týdne, byla dnes až třetí. Naopak senzačně vyhrála Američanka Jilleanne Rookardová, poprvé v životě. Co tomu říkáte?
Že jela skvělý závod. Jezdila kdysi jen na kolečkových bruslích a pořád na nich závodí. Ale pořád se taky zlepšuje.
