Závod 22 rychlobruslařek na 16 kol zažíval na světovém šampionátu premiéru a na poslední pokus se při něm ženského titulu z Heerenveenu 2015 dočkaly domácí Nizozemky. V závěrečném spurtu se stala jejich „spasitelkou“ Irene Schoutenová.
Jeden bod ze druhé prémie pomohl k zatím životnímu úspěchu mezi ženami juniorce Nikole Zdráhalové. „Jedenácté místo z mistrovství světa je pro mě víc než deváté ze svěťáku,“ ujistila spokojená osmnáctiletá dívka.
Po počátečním velmi pomalém tempu se Zdráhalová pokusila bodovat hned při prvním spurtu, jenže skončila v něm pátá. Sáblíková se naopak dlouho držela vzadu, takřka na konci pole, zatímco vpředu ujížděla s náskokem celé rovinky Japonka Takagiová.
Napodruhé už Zdráhalová na prémii uspěla, v půli závodu jí projela na třetí příčce a připsala si jeden bod. „Ale bylo to hodně těsné. Nevěděla jsem hned, že se to povedlo, až když jsem se podívala na tabuli.“
Poté Sáblíková za pomoci Němky Pechsteinová poprvé trhala pole, ujela desetičlenná skupinka, jenže kolo před třetím prémiovým spurtem rychlobruslařky takřka zastavily.
„Claudia neměla rychlost, musela jsem ji postrčit. Brzy nás dojely a nikdo nechtěl střídat,“ popisovala Sáblíková.
Vzápětí se tedy pokusila nastoupit sólově.
„Jedno kolo se mi jelo hezky, ale pak už mi docházely po té patnáctistovce síly. Absolvovat po dvou hodinách další závod je hrozně těžké. Vlastně jsme z patnáctistovky startovaly jen dvě s Kanaďankou Blondinovou.“
Byla dostižena, vpředu pokračovalo sedm žen a tempo opět polevilo. „Za mnou se pořád držely Holanďanky, spolupracovaly spolu, ale nechtěly střídat.“ Vysokorychlostní závěr pak už nebyl podle českého gusta, kolo před cílem vzdala marné snažení. Z medailí se radovaly Nizozemka Schoutenová, Kanaďanka Blondinová a další Nizozemka Huismanová.
Sáblíková v této disciplině předtím držela průběžně třetí místo ve Světovém poháru, v japonském Obihiru dokázala po sólovém úniku dokonce zvítězit.
Tentokrát však koncovka šťastná nebyla.
„Ale zkusila jsem to,“ usmívala se.
