Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední šachy na dráze. Pak Farah (možná) vylepší fyzičku Arsenalu

Mo Farah | foto: AP

12 2017
Londýn (Od našeho zpravodaje) - Narodil se před 34 lety v somálském Mogadišu, dětství prožil v Džibuti, než se v osmi s matkou stěhoval za otcem, jenž dostal v Londýně práci jako počítačový konzultant. A protože se dědeček narodil v někdejší britské kolonii, usnadnil tím i Mo Farahovi cestu k britskému občanství.

Dnes, 26 let po svém příchodu do Londýna, je někdejší kluk Mo, který se chtěl stát automechanikem, v nové vlasti Sirem.

A až dnes vyběhne na mistrovství světa do finálového klání na 5 000 metrů, celá Británie se bude dívat.

Může dosáhnout na nevídaný pátý double 5 000–10 000 metrů, po předchozích dvou olympijských i světových. Ale ještě víc než o tento double mu jde o vítěznou rozlučku. „Nechci Moa vidět poraženého, toho ne,“ říká další britská legenda Paula Radcliffová.

Farah pro změnu nechtěl minulou sobotu vidět poraženého Usaina Bolta. „Tolik jsem mu přál, aby vyhrál svoji poslední stovku,“ vypráví. „Ale nikdo vám nic nedaruje, ani když se jmenujete Usain Bolt. Na konci dne je i on jen lidská bytost.“

Mo Farah během rozběhu závodu na 5000 metrů na světovém šampionátu v Londýně.
Mo Farah během mokrého rozběhu na trati 5000 metrů.

Odpočatý Chelimo, který neběžel desítku, expert na Diamantové ligy Edris i mnozí další budou dnes chtít Farahovi rozlučku pokazit.

„Ani já nemám nic garantovaného, ti kluci po mně půjdou,“ přitaká.

Ještě jednou však chce rozehrát své pověstné běžecké šachy, při nichž se skryje v zákrytu, načež 600 metrů před cílem navýší tempo, přivede většinu soků do stavu zoufalství, a na metě 150 metrů zasadí zbytku soupeřů úder z milosti.

Ano, tak zní ideální scénář.

Ale ať už se naplní, nebo ne, dnes ve 21.35 bude konec. Poslední velký šampionát Mo Faraha skončí.

Co bude pak? Silniční běhy pro radost. A kdo ví, možná se stane také soupeřem Bolta.

Ne, nevyběhnou proti sobě třeba na neutrální osmistovce. „Na té bych umřel,“ říká Jamajčan.

Ve fotbalové Premier League by se však „rivaly“ stát mohli. Boltovým snem je zahrát si za svůj milovaný Manchester United, být členem klubu.

Farah naopak vyznává barvy Arsenalu, s prvním týmem si už v minulosti i zatrénoval. Načež vyřkl: „Až skončím, rád bych se stal kondičním trenérem na Emirates Stadium. Že bych klukům pomohl trochu vylepšit fyzičku.“

Tak snad to Čech, Giroud a spol. přežijí.

Autor:






Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze