Vzhledem k tomu, že Turci vyloženě prohospodařili několik šancí na triumf nad USA, se může zdát, že půjde o srážku úplně odlišných vah. Jenže na to je basketbal příliš kompaktní sport; nelze jen jednoduše sčítat výsledky a z toho, že Češi prohráli s USA o 21 bodů a Turci o jediný, rovnou vyvozovat skóre čtvrtečního vzájemného duelu.
MS basketbalistů 2019Vše o turnaji v Číně |
„Pokaždé je to jiné. Každý soupeř vám jinak sedí,“ říká kapitán Pavel Pumprla a křídelník Hruban doplňuje: „Vždycky se líp útočí ze zadních pozic. Nejsme úplní outsideři, ale víme, že nemáme co ztratit, zatímco na ně je tlak mnohem větší. Psychická výhoda je na naší straně. Nemusíme je porazit. Ale víme, že můžeme.“
A zde je několik motivů.
Turecká duše
Jsou prohry, po nichž uznáte, že byl soupeř lepší. Jsou prohry, po kterých žehráte na smůlu. A prohry, co bolí jako sůl v otevřené ráně. Třeba ta turecká s USA. „Z takových je těžké se oklepat. Několikrát je měli na lopatě, nedokázali to dotáhnout. Je dost možné, že to zanechá nějaký lehký šrám,“ zmiňuje Hruban turecké lapsy v koncovce a prodloužení. „To bychom měli přiživovat.“
Faktor Satoranský
To, co česká superstar zažila proti Japonsku, rozhodně nepatří do standardního basketbalu. „Otrávili mi to,“ přiznával. „S některými Japonci to byl opravdu maraton, člověk se nezastavil a byl zralý na střídání po dvou minutách. Saty byl pod extrémním tlakem, ale u Turků nevidím nikoho, kdo by ho dokázal takhle zastavit a takhle s ním běhat,“ věří Hruban. „Ani minule nehrál vůbec špatně, ale s Turky jeho výkon bude ještě lepší, styl jejich hry mu bude víc sedět.“ A pokud se jediný Čech z NBA dostane do ráže...
Česká lavička
Kouč Ronen Ginzburg zatím sází na osmičku mužů, kteří jsou - snad s výjimkou Satoranského - vzájemně často prakticky zastupitelní. „Naše rotace není úplně široká, ale pořád větší než turecká,“ říká Hruban. „Se silami bychom na tom měli být líp my. Zvlášť pokud by byl zápas hodně vyhecovaný a emotivní... Těch faktorů, co si tady říkáme, se v náš prospěch začíná kumulovat víc. Jsou to všechno detaily, ale mohly by udělat jeden větší celek.“
Tolik k seznamu českých nadějí, což nijak nezmenšuje, kolik es má k dispozici soupeř. Na postu rozehrávače řádí floridský rodák Scottie Wilbekin; proti USA působil dojmem, že by trojku trefil snad i z šatny. Sniperskou mušku mívá i Melih Mahmutoglu, k tomu přičtěte zámořské trio Ersan Ilyasova, Cedi Osman, Furkan Korkmaz.
„Osman je víceméně hvězda NBA, totéž Ilyasova. Oba dva jsou vynikající střelci, což pro Turky obecně platí na pozicích jedna až čtyři,“ nastiňuje Hruban. „Jako jedinou větší slabinu vidím jejich pivoty, moc je do hry nepouštějí, jsou tam víceméně od doskoků. Možná tudy by mohla vést cesta.“
Turecko vs. ČeskoOnline reportáž ve čtvrtek od 10.30 |
Vzhledem k tomu, jak populární je basketbal v Turecku, vlastně překvapí, že v celé historii získali jen dvě velké medaile: evropské stříbro v roce 2001 a světové stříbro o devět let později. Jinak čekají.
„Nezáleží na tom, proti komu hrajeme. Máme velký potenciál. Pokaždé, když jdeme na hřiště, věříme si. Měli jsme to ve svých rukou,“ říkal Korkmaz po prohře s USA.
Měli - ale ruce se jim zpotily. Skončili, tak jako Češi, s porážkou. Turci teď musí, Česko může. „Jsme na turnaji a tam se občas dějí věci. Německo jako favorit podlehne Dominikánské republice... Je to otevřené,“ říká pivot Patrik Auda. „Uvidíme, jestli jim Amerika pochroumala sebevědomí, nebo jestli jim prohra po naprosto vyrovnaném utkání dodá energii.“
Zvlášť v případě první varianty se v Šanghaji mohou dít velké věci.
