„To jste přišla o hlas, když jste slavila své zlato?“ dostala otázku.
„Přesně tak,“ zašeptala a usmála se.
Vzápětí popravdě přidala: „Ale ve skutečnosti jsem o něj přišla mnohem dřív. Už v pondělí. Občas se mi vracel a zase jsem ho ztrácela. A jak jsem potom tak moc dýchala během závodu, nemůžu už teď mluvit vůbec.“
Každou chvíli zakašlala. Ne, skutečně není zdravá.
Její onemocnění bylo zpočátku v Östersundu střeženým tajemstvím. Když nebyla nominována do smíšené štafety, zaznělo ze slovenského tábora pouze: „Šetříme ji na sprint.“
Až dodatečně a postupně vycházelo najevo, co se s ní děje.
Mistrovství světa v biatlonu 2019Program a výsledky |
„Bylo to nesmírně komplikovaných pět dní,“ vyprávěla. „Onemocněla jsem laryngitidou (zánětem hrtanu), do poslední chvíle nebylo jasné, zda do sprintu nastoupím. Ještě v pátek dopoledne jsme můj stav konzultovali s lékaři. Pak jsme si řekli: Zkusím si chvíli zaběhat, půjdu na nástřel a až pak se rozhodneme.“
Verdikt zněl: Jdu do toho. Chci to.
„Když už jsem tu, byla by škoda nezávodit. Sprint je moje disciplína. A Östersund je moje poslední mistrovství světa,“ prohlásila.
Tolik už toho ve svých 34 letech dokázala. Málokdo jiný se dokázal v posledních devíti letech tak dokonale připravit na vrcholy sezony.
Olympijský titul ze sprintu ve Vancouveru 2010.
Olympijský titul ve sprintu v Soči 2014.
Olympijský titul v hromadném závodě v Pchjongčchangu 2018.
ZLATÝ OLYMPIJSKÝ HATTRICJ. Zleva triumfy ve Vanouveru, Soči, Pchjongčchangu.
Mezitím? Přivedla na svět druhého potomka, po synu Jelisejovi dceru Olívii. Dopřávala si delší pauzy, řešila problémy, sháněla peníze, občas se dohadovala o podmínkách se slovenským svazem, vracela se na scénu i vyhrávala Světové poháry, celkem patnáctkrát.
Ale nikdy, ani jednou, nedosáhla na titul mistryně světa. Stříbro a bronz z let 2009 a 2011 byly doposud ze šampionátů jejím maximem. Z Bánské Bystrice, kde se s manželem Danielem usadili, vyrazila letos do Švédska s vědomím: Tohle je má poslední sezona, poslední šance.
Sprint žen na MS v ÖstersunduZpravodajství |
„Chybějící zlato z mistrovství světa se letos stalo mojí největší motivací,“ nezastírala.
Do sprintu nevstoupila nejlépe. Hned první terč při ležce zůstal svítit černě. Další rána byl kalibr. „Jen se štěstím mi spadl. Neměla jsem z té střelby ani trochu dobré pocity,“ přiznala.
Ovšem v závodě mnoha chybujících favoritek byla ležka za jedna stále nadějným vkladem. Přestože při odjezdu ze střelnice nevěřila, že by ještě mohla zvítězit.
Ano, s jednou chybou jsi přece vyhrála i na olympiádě ve Vancouveru, mihlo se jí v hlavě. Jenže to byl jiný závod, jiné podmínky a byla jsi úplně zdravá. Tady to asi zopakovat nepůjde, přemítala.
POKUS O ZKOMPLETOVÁNÍ SBÍRKY: Anastasia Kuzminová při svém posledním sprintu na světovém šampionátu v životě.
Po ležce zaostávala v průběžném pořadí o půl minuty za dočasně vedoucí Kaisou Mäkäräinenovou. Ani Finka se však následně při položce vstoje nevyvarovala chyb.
Zato Kuzminová? Její stojka byla rázem o něčem jiném. Jistá, rytmická, přesná. „Z té jsem měla obrovskou radost,“ líčila. Jako by jí vlila elixír energie do žil, tolik potřebný pro poslední kolo.
Vyrážela ze střelnice se ztrátou 1,9 sekundy na čistě střílející a senzačně vedoucí Norku Tandrevoldovou. Stadion vycítil drama.
Ještě kilometr zbýval a Norka měla stále k dobru devět desetin sekundy. Dokáže to Kuzminová?
Dokázala! A jak! Na posledních stovkách metrů letěla. Proťala cíl s náskokem 9,7 sekundy na Tandrevoldovou, poprvé dosáhla na titul mistryně světa. Vymrštila triumfálně pěst, do očí se jí draly slzy.
„Je to kouzelný den,“ zašeptala, když už o jejím zlatu nebylo nejmenších pochyb. Uklonila se všem fanouškům, než vystoupala na stupně vítězů. „Je to všechno neuvěřitelné. Obrovské štěstí. Naplněný biatlonový sen,“ vykládala.
Zase zakašlala.
„Ale ta nemoc mi možná i v něčem pomohla, ušetřila jsem před sprintem nějaké ty síly. Když jsem dnes šla na start, radši jsem nic neočekávala, nepřemýšlela jsem o závodě. A to mi taky prospělo,“ přemítala.
Náporu dojetí čelil i manžel a kouč Daniel Kuzmin: „Když jsem viděl, jak rychle dneska vystartovala, bál jsem se, aby tempo nepřepálila. Ale dokázala si dobře rozdělit síly. Je fantastické, co se dnes stalo,“ svěřoval se do slovenské televize.
Ani on v tu chvíli nevěděl, zda nešlo o úplně poslední závod jeho manželky na mistrovství světa.
„Nevím, jestli tady ještě vyběhnu, jestli v neděli nastoupím do stíhačky,“ opět šeptala Kuzminová. „Je možné, že dnešní vyčerpání můj zdravotní stav ještě zhorší. Teď ještě mám v sobě adrenalin po závodě, ani žádnou bolest necítím. Víc poznáme zítra, jak mé tělo zareaguje.“
Do té doby bude dál kloktat a radši moc nemluvit. „To bude pro Nasťu těžké,“ zasmál se její střelecký kouč Tomáš Kos při rozhovoru pro Český rozhlas a zavtipkoval: „Ale na druhou stranu manžel bude rád. Doma bude aspoň chvíli klid.“