Přestože se v něm sejdou hráči absolutní světové špičky, pravidelně končí na medailových příčkách.
V roce 2002 triumfoval poprvé. A nyní přidal druhé prvenství. V konkurenci třeba čtvrtého šachisty světa Morozeviče z Ruska, obhájce vítězství Sokolova z Nizozemí či zkušeného Brita Shorta.
"Asi to už není náhoda," pronesl slovenský reprezentant, jemuž patří 70. příčka ve světovém žebříčku. "Všichni mi říkají, že tady hraju výrazně lépe než kdekoliv jinde. Je to pravda."
Znovu se tedy potvrdilo, že je to váš oblíbený turnaj.
Je to tak. Hraju ho hrozně rád. A po pěti letech jsem se zase dočkal obrovského úspěchu. Možná ještě cennějšího, protože letošní turnaj byl silnější než před pěti lety.
Vyhrál jste ho podruhé, což mnoho šachistů za 37 ročníků nedokázalo. Teď budete v historii turnaje zapsán podobně jako třeba Kasparov.
Už mi to někdo říkal. Je to moc příjemné.
V Sarajevu se vám tradičně daří. Tušil jste už před turnajem při pohledu na konkurenci, že se můžete takhle prosadit?
Věřil jsem, že se mi bude dařit. Místní atmosféra mi naprosto vyhovuje. Díky tomu jdu do soutěže s jinými pocity. Psychicky mi pomohla třeba i bilance s Morozevičem. Je jediným top hráčem světa, s nímž ji mám aktivní. Sice do tohoto turnaje hrál výborně, ale když někoho dvakrát porazíte, máte z něj menší respekt. Takže jsem si věřil, ovšem nečekal jsem, že vyhraju.
Čím to je, že se vám právě v Sarajevu tolik daří? Je to jen díky atmosféře?
Těžko říct, zda je atmosféra tím hlavním důvodem. Ale určitě je to i díky ní. Znám tady už spoustu lidí, fandí mi. Mám tu i menší "fanclub". Umím jazyk, snadno se s každým domluvím. Je to příjemné prostředí.
Asi je škoda, že se v Sarajevu nehraje nějaká vrcholná akce.
Už si ze mě dělali srandu, že musí uspořádat mistrovství světa. Prý ho pak vyhraju (smích).
Zatím jste vyhrál turnaj. Minulé dny byly vaším nejlepším obdobím v letošním roce, že?
Možná bych uvažoval i v širších souvislostech (úsměv). Letos to byl můj bezkonkurenčně nejlepší turnaj. V poslední době se mi moc nedařilo. Ale tady je vždycky všechno jinak. Když se mi nedaří, vyrazím do Sarajeva a tam všechno napravím.
V turnaji jste porazil i největšího favorita Morozeviče. Byla to vaše nejlepší partie?
Možná ještě lepší jsem odehrál proti Shortovi. Ale samozřejmě mě moc těší výhra nad čtvrtým hráčem světa. To se nepodaří každý den. Ale zrovna s ním mám aktivní bilanci, čtyři body z pěti zápasů. Nebylo to tedy něco zase tak úplně mimořádného (úsměv). Byla to však zajímavá partie. Trošku mi sám pomohl, přehlédl rozhodující úder. Z psychologického hlediska bylo vítězství s černými figurami nad takovým hráčem velkou vzpruhou. Možná mělo vliv na celkový výsledek.
Už jste někdy porazil hráče, který je tak vysoko na světovém žebříčku?
Určitě ne, i když jsem nehrál se všemi. Tímje moje vítězství v turnaji ještě cennější.
Ve kterém okamžiku jste začal věřit v prvenství?
Takové zrádné myšlenky se mi pomalu vkrádaly do hlavy zhruba v polovině, kdy jsem měl čtyři body. Vedl jsem o bod před Predojevičem. Kdyby byl druhý Morozevič, bylo by to jiné. Predojevič ale nepatřil k favoritům. Proto jsem nevěřil, že bude nějak výrazně finišovat. Ale především jsem se soustředil na svou hru.
Ve druhé polovině turnaje jste pouze remizoval. Byl jste opatrnější?
Trošku mě zabrzdilo šesté kolo. S Timofejevem jsem stál na výhru, několikrát jsem mohl rozhodnout. Tím bych si ještě zvýšil náskok v čele. Po velice dlouhé partii jsem však remizoval, což bylo v tu chvíli zklamání. Výsledek trošku ovlivnil další průběh. Malinko jsem možná podvědomě ubral. A fyzickymi zápas zřejmě vzal víc sil, než bych si přál.
Prohru jste však do konce neokusil ...
V poslední partii se Shortem jsem ale byl hodně blízko k porážce. Už před ní jsem ale věděl, že turnaj vyhraju bez ohledu na výsledky všech zápasů. I kdybych prohrál a Predojevič porazil Morozeviče, byl bych lepší na pomocná hodnocení. To asi malinko ovlivnilo její průběh, dostal jsem se do potíží. Short naštěstí spotřeboval tolik času v zahájení, že mu v rozhodující chvíli chyběl a nenašel vítězné pokračování, které bylo hrozně jednoduché.
Vyhrát s náskokem a bez porážky je ale příjemnější, že?
Je to rozdíl. I když já bych bral jakékoliv vítězství.
Vy a Predojevič jste byli podle ELO ratingů nejslabšími hráči mezi šesticí účastníků. Přesto jste obsadili první dvě příčky. Co se skrývá za "vzpourou outsiderů"?
Favorité se nepotkali s ideální formou. U Morozeviče to bylo překvapivé, ještě nedávno na ruském mistrovství družstev hrál výborně. V Sarajevu snad měl nějaký zdravotní problém, v průběhu potřeboval doktora. Ale zdravotní stav často souvisí s psychikou. Když se nedaří, jste náchylnější na projevy nemoci. Třeba já bych si možná ani nevšiml, kdybych měl zlomenou ruku (smích).
