"Bylo to zvláštní faux pas," kroutil Movsesjan ještě po návratu do Pardubic hlavou.
V turnaji získal stejný počet bodů jako domácí Hristos Banikas. Ke slovu přišla pomocná kritéria. Vprvní chvíli se přiklonila na stranu Movsesjana. "Bohužel to špatně spočítali a za tři hodiny na chybu přišli. Nebylo to moc příjemné," řekl Movsesjan. "Bohužel pomocná hodnocení se často postaví proti mně."
Paradoxně ho Banikas už podruhé připravil zvláštním způsobem o lepší umístění na vrcholném turnaji. V roce 1997 na juniorském mistrovství světa útočil Řek na zlato. Závěrečnou partii s Arménem Mirumianem, který v minulosti hrával za Pardubice, však nezvládl a klesl na třetí místo. Z něho odsunul právě Movsesjana. "Tehdy to však byla i moje chyba, protože jsem také prohrál závěrečnou partii. Kdybych vyhrál, byl jsem dokonce mistrem světa," zavzpomínal pardubický šachista.
Ani tentokrát necítil k Banikasovi žádnou zášť. "Je to příjemný kluk, vítězství mu přeju," prohlásil Movsesjan. Ví, že i tentokrát udělal chybu sám. "Nejprve jsem prohrál s relativně slabým soupeřem a pak s Banikasem. Určitě byla možnost v jedné partii získat aspoň půl bodu, což by mi k prvenství stačilo," přiznal Movsesjan.
"Možná bych ale asi chtěl moc." Chvilkové zklamání z rapidu si vzápětí vynahradil i k radosti pořadatelů, které trápil konec úvodního turnaje, v bleskovém šachu. Poté, co se mu zlato během pár hodin změnilo ve stříbro, měl dvojnásobnou motivaci. "Už jsem nechtěl připustit žádná pomocná kritéria," usmál se Movsesjan.
Povedlo se mu to parádně a soutěží prošel se suverenitou hodnou prvního nasazeného hráče. "Ze zklamání jsem se rychle oklepal," potvrdil Movsesjan. Nevyšel mu pouze zápas s Ukrajincem Mirošničenkem, prohrál 0:2. "Udělal jsem dvě hrubé chyby. To se však stává, hlavně že jsem se dokázal vzchopit," řekl Movsesjan. "Mohu být nadmíru spokojen. Řecký zájezd nemohl být už skoro lepší."
