Ecce Homo táhne. Na slavný závod do vrchu každoročně přijíždí fanoušci z celé Evropy. Ti první kempovali na trati už od pátečního odpoledne. O víkendu byla zajímavější místa obsypaná lidmi, stejně jako stánky s občerstvením, které se v tropických teplotách nezastavily.
„Divil jsem se, kolik lidí bylo už na sobotních trénincích. Na samotný závod si zatím netroufnu odhadnout, ale minimálně patnáct tisíc lidí to bylo,“ přemítal prezident Automotoklubu Šternberk Vlastimil Malík.
Fanoušci viděli v akci závodní kroniku posledních několika dekád, na trať vyrazily v kategorii „historiků“ řada škodovek 130 RS, Ford Escort či Fiat 128. Nejrychlejší ale byl stejně jako v minulých šesti letech Simone Faggioli. „V posledních letech je to závod jednoho jezdce. Na jednu straně je to dobře, protože ti ostatní se snaží Faggiolimu přiblížit,“ míní Malík.
„Je to ale trochu i o penězích. Pokud chcete být vrcholový jezdec, musíte mít dobré zázemí, a to i finanční. Simone Faggiolimu se podařilo stát se firemním jezdcem, tím je podporován ze všech stran a tam je to vidět. To je ten rozdíl mezi ním a ostatními.“
Létající Ital soupeřil i letos jen sám se sebou, jeho traťový rekord 2:45,630 z roku 2012 však tentokrát odolal. Trať v délce 7 800 metrů zvládl při první jízdě za 2:46,600, při druhé byl o sedm desetin pomalejší.
Druhý absolutně byl Miloš Beneš na voze Osella FA30. „S umístěním jsem spokojený, podařilo se mi vyhrát skupinu (E2SS). Měl jsem ale v plánu překonat své předloňské časy, to se ale o pár desetin nepodařilo. Bohužel ještě neumíme pracovat s novými tlumiči,“ mrzelo jezdce z Nového Města nad Metují.
Z místních závodníků skončil na celkovém 7. místě Václav Janík, pro kterého to byla premiéra s Normou M20FC. „S autem jsem najel před závody jen pár kilometrů. Je úplně jiné, ale funguje úplně nádherně, je to velký posun. Chtěli jsme jet kolem časů 2:56, podařilo se 3:00. To také není špatné a to, že jsem nezajel lepší výsledek, je jen mnou, protože neznám hranice auta. Neměli jsme možnost testovat, takže člověk jel spíš na jistotu,“ přiznal Janík žijící v Litovli.
Příští rok chce závodník Nutrend Czech National Teamu útočit na vyšší příčky. „Teď už mám pocit, že auto znám docela dobře. Potřeboval bych, aby tohle byl trénink a závod se jel zítra. Je potřeba co nejvíc sedět v autě a jezdit,“ směje se Janík.
Na budoucí vzájemné souboje s Janíkem se těší i Miloš Beneš. „Rozdíl v technice je tak velký, že první rok s takovým autem není reálné zajíždět skvělé časy. Ale do budoucna se určitě s Vaškem Janíkem dočkáme větších soubojů,“ tvrdí Beneš.
Za Andreou Bormolinim a Petrem Vondrákem skončil ve dvoulitrech třetí šternberský pilot Petr Trnka. „Chtěli jsme být na bedně a to se povedlo, i když jen tak tak. Samozřejmě je co vylepšovat,“ střízlivě hodnotil 22letý pilot. Pomáhalo mu, že na Ecce Homo zná každý ze 7 800 metrů, to stejné však neplatí o jeho vozu Norma M20FC.
„Trať znám dokonale, to je moje výhoda. Ale s novým autem tu jedu úplně poprvé. Pořád hledáme, kde bychom mohli mít změny v nastavení. Příští rok, letos to byla spíš zkouška,“ těší se.
Dokonalejší do příštího ročníku má být i slavná trať. „Chtěli jsme už letos opravit asfalt v horní části tratě, abychom mohli dosáhnout nového traťového rekordu, bohužel se to časově nestihlo. Ale snad to bude už příští rok a povede se jezdcům traťový rekord zdolat,“ věří prezident šternberského autoklubu Malík.
S letošním ročníkem však může být on i všichni, kdo se na závodě podíleli, spokojení. „Není ale přece podstatné, jak jsem spokojený já, ale jak jsou spokojení jezdci a diváci. Zatím jsem od jezdců při průchodu parc fermé slyšel, že jsou spokojení navýsost. A to mě samozřejmě těší,“ pousmál se Vlastimil Malík.
