Mezinárodní motocyklová federace (FIM) pak byla oficiálně ustavena na prvním kongresu FIM v prosinci 1904 v Paříži. S rozšiřující se výrobou motocyklů koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století se rozrůstal počet vyznavačů tohoto jednostopého vozidla.
Výraznou postavou pacovského dění byl Vavřinec Hamerník, majitel zámku ve Vyklanticích a velký propagátor motorismu a navazoval styky s motoristickými nadšenci různých evropských klubů.
Dalším byl majitel pacovského panství Adolf Weis, rytíř z Tessbachu, který měl velmi dobré styky s rodinou Rohanů z Francie, velmi dobře známou v motoristickém světě. Právě přes rodinu Rohanů se v letech 1903 a 1904 uskutečnilo několik přátelských schůzek v Pacově i v nedalekém zámku ve Vyklanticích, na nichž se jednalo o budoucnosti motocyklového sportu v Evropě.
Při jednom z těchto setkání na Pacovském zámku se zástupci Anglie, Francie a Rakouska-Uherska dohodli na tom, jak v budoucnu organizovat a řídit mezinárodní motoristické akce. Tak bylo rozhodnuto o vytvoření Mezinárodní motocyklové federace, jejíž první kongres se konal 21. a 22. prosince 1904 v Paříži.
Jednání, jež předcházela vzniku FIM, jsou úvodní stránkou motoristických tradic Pacova. Další tvoří slavné závody na "Pacovském okruhu" v letech 1905 a 1906. Nejslavnějším z nich byl 8. července 1906 3. ročník Coupe Internationale.
Tento závod, jenž byl ve své době významem srovnatelný s dnešní grand prix, byl prvním mezinárodním závodem motocyklů na území Čech. Motoristický sport se sice posléze na dlouhá léta z Pacova vytratil, ale od 60. let minulého století navázali Pacovští na slavnou tradici pořádáním závodů motokár, motokrosových závodů "Pacovský propad" a motocyklových soutěží.
Slavnou motoristickou historii Pacova dnes připomíná pamětní deska na budově zámku, expozice jednostopých vozidel na hradě Kámen a veteran rallye. Mezinárodní motocyklová federace FIM (Fédération Internationale de Motocyclisme), jež je nejvyšší světovou autoritou ve všech hlavních odvětvích motocyklového sportu (silniční závody, motokros, supermoto, trial, enduro, cross-country rallye, plochá dráha) uspořádá svůj letošní podzimní kongres od 18. do 23. října v Paříži, tedy tam, kde se před sto lety konal její ustavující kongres.
Toho prvního v roce 1904 se účastnili zástupci Francie, Anglie, Německa, Rakouska-Uherska, Belgie a Dánska. V současné době sdružuje FIM celkem 90 členských zemí. Loni v říjnu byly přijaty jako noví členové národní federace Bahrajnu, Paraguaje a Zambie. Naopak federace Uzbekistánu byla z FIM vyloučena.
Předsedou FIM, která má své sídlo ve švýcarském Mies, je od roku 1995 Ital Francesco Zerbi.
| z historie |
| Čeští motocykloví jezdci |
| SILNIČNÍ ZÁVODY |
| Královské motocyklové disciplíny se čeští jezdci účastnili od samého počátku a velmi dlouho v ní hráli důstojnou roli. K nejslavnějším průkopníkům patří Václav Vondřich, jenž v sedle motocyklu Laurin&Klement v roce 1905 zvítězil v tehdy nejslavnějším závodě Coupe Internationale na silničním okruhu u Dourdanu ve Francii. I o rok později zvítězil Čech Eduard Nikodém na motocyklu Puch. Když společnost Laurin&Klement přestala vyrábět motocykly, úroveň motocyklového sportu poklesla. Ve třicátých letech se ale na mezinárodním poli začala prosazovat značka Jawa. Největší vavříny sklízela v padesátých a šedesátých letech minulého století. Jawě byl po celý život věrný i nejúspěšnější motocyklový silniční závodník v historii Československa František Šťastný, vítěz ankety o českého motocyklového závodníka století. Šťastný vyhrál čtyři velké ceny zařazené do seriálu mistrovství světa a v celkovém pořadí MS skončil v roce 1961 druhý v kubatuře do 350 ccm. Ve významných mezinárodních závodech a Velkých cenách vybojoval osmdesátkrát umístění na stupních vítězů. Současní čeští jezdci jako Jakub Smrž či Lukáš Pešek se snaží na Šťastného výkony navázat. Občas sice dokážou bodovat, ale stupně vítězů jim zatím zůstávají vzdálené. |
|
| MOTOKROS |
| Svou nejslavnější éru má již dlouho za sebou také český motokros. První velký úspěch vybojoval Jaromír Čížek, který se v roce 1958 stal mistrem Evropy. V mistrovství světa čeští jezdci třikrát vybojovali stříbrnou medaili. Pokaždé přitom přišli nezaviněně o titul mistra světa. V roce 1963 skončil Vlastimil Válek ve třídě do 250 ccm druhý, protože se nemohl zúčastnit všech závodů. V roce 1974 vybojoval Jaroslav Falta titul mistra světa třídy do 250 ccm, ale přišel o něj politickými triky v zákulisí. Jiří Churavý ve třídě do 125 ccm dokázal zajíždět lepší časy než jeho největší soupeř Belgičan Gaston Rahier, přesto v roce 1976 skončil v MS až druhý. Jeho ČZ nestačila na Suzuki, ale na jiné značce jezdit nesměl. Na samý vrchol se čeští motokrosaři v MS dostali jen jednou. V roce 1975 kvarteto Antonín Baborovský, Jiří Churavý, Miroslav Nováček a Zdeněk Velký vyhrálo na domácí trati v Sedlčanech Motokros národů, mistrovství světa družstev třídy do 500 ccm. Po řadě hubenějších let se českému motokrosu blýsklo na lepší časy loni: Michal Kadleček vybojoval celkové páté místo v MS třídy do 650 ccm a Josef Kulhavý se stal mistrem Evropy juniorů. |
|
| MOTOCYKLOVÉ SOUTĚŽE ENDURO |
| K parádním disciplínám československého sportu patřily v minulosti motocyklové soutěže. V historických tabulkách Šestidenní se Čechoslováci stále drží na předních místech. Od roku 1932, kdy se soutěže zúčastnili poprvé, nasbírali patnáct prvenství v hlavní soutěži národních Trophy Teamů (naposledy 1982), třináct stříbrných příček a deset bronzových. Výborně si vedli i v juniorské soutěži o Stříbrnou vázu, kterou vyhráli sedmnáctkrát. Úspěšní byli také v klubové soutěži - tam naposledy loni, kdy český tým KBS ÚAMK Unhošť obhájil prvenství z předchozího roku. Šesti výhrami ve Světové trofeji se mohou pochlubit Květoslav Mašita a František Mrázek. Tuzemské stroje ČZ a Jawa, na nichž čeští jezdci dosáhli většiny úspěchů, postupně ze světových klání vymizely a s nimi skončila i zlatá éra českého endura. I v posledních letech ale čeští jezdci několikrát bojovali o přední umístění v individuální soutěži seriálu MS. V roce 1990 získal titul mistra světa Otakar Kotrba (350 ccm) a v roce 1998 Roman Michalík (125 ccm). |
|
| PLOCHÁ DRÁHA |
| Bohatou tradicí a několika světovými úspěchy se může chlubit také česká plochá dráha. K těm největším patří dva tituly mistra světa, které vybojovali čeští plochodrážníci na ledové ploché dráze: v roce 1970 se stal světovým šampionem Antonín Šváb a o čtyři roky později Milan Špinka. Zatím poslední velký úspěch slavily české barvy v roce 2002, kdy se juniorským mistrem světa na klasické ploché dráze stal Lukáš Dryml. Mezi slavné české plochodrážníky patřil například také Jiří Štancl, který pětkrát vyhrál legendární závod Zlatá přilba Pardubice. V letošním seriálu Grand prix má Česká republika mezi 24 startujícími závodníky trojnásobné zastoupení. Bohumil Brhel, Lukáš Dryml ani Aleš Dryml se však zatím výrazněji neprosadili. |
|
| České motocykly |
| Plochá dráha zůstala dodnes jedinou motocyklovou disciplínou, ze které na světových tratích nevymizely stroje české výroby. Divišovská firma Jawa je dokonce nejúspěšnějším výrobcem plochodrážních motocyklů na světě. Naproti tomu v ostatních odvětvích české značky již od sedmdesátých let minulého století postupně vyklízely pozice a ztrácely konkurenceschopnost. Přitom kdysi bývalo Československo největším světovým výrobcem motocyklů a tuzemské stroje byly na špičkové úrovni. Většiny úspěchů dosáhli českoslovenští závodníci právě na strojích tuzemských značek ČZ a Jawa. Na českých motocyklech startovali i mnozí zahraniční jezdci, vedle plochodrážníků například Belgičan Joel Robert, šestinásobný mistr světa v motokrosu, jenž vybojoval první tři tituly na ČZ. |
|
| České pořadatelství |
| Na českém území se uskutečnily stovky mezinárodních motocyklových závodů. V Pacově se 8. července 1906 jel první mezinárodní závod motocyklů na území Čech: Coupe Internationale. V současné době má pravidelné místo v kalendáři MS silničních motocyklů Brno; závody ME se jezdí v Mostě. Dlouholeté pořadatele závodů MS v motokrosu, jakými byli Holice či Dalečín, v posledních letech vystřídal Loket. Šestidenní se na území dnešní ČR konala osmkrát: čtyřikrát ve Zlíně, třikrát ve Špindlerově Mlýně a naposledy v roce 2002 v Jablonci nad Nisou. Světovou elitu seriálu Grand prix na ploché dráze opakovaně hostí stadion v Praze na Markétě. Tradičním pořadatelem jsou také Pardubice, kde se loni jel již 55. ročník legendární Zlaté přilby. | |
