Zatímco mnozí jeho vrstevníci budou ještě soupeřit na palubovkách, on se těší na svoji premiéru. "Příprava byla vydařená. Jsem maximálně spokojený," hlásí bývalý hráč srbského Kragujevacu, který už dlouhé roky žije na Moravě.
"V Brně je mnoho studentů, spousta jich je tu i ze Srbska. S kamarádem jsme vedli basketbalovou školu pro nejmenší a řekli jsme si, že podobný projekt zkusíme i tady," vysvětluje kouč plynulou češtinou s roztomilým přízvukem.
Svým uměním na hřišti i v roli kouče zaujal basketbalovou veřejnost natolik, že se do své rodné země už nevrátil a už teď ho čeká velká premiéra."Svitavy budou těžký soupeř, mají i šikovné cizince," upozorňuje mladý Srb.
Pořád se mluví o mladých a nezkušených hráčích Brna. Jak se ale těšíte vy?
Já se těším strašně moc, stejně jako kluci. Oni jsou mladí hráči, já jsem mladý trenér a za příležitost jsem šťastný a vděčný.
Čtyři roky jste působil u brněnské mládeže. Jaký je rozdíl koučovat je a muže?
Trénovat mládež a muže je něco úplně jiného. Mám to trošičku jednodušší v tom, že s půlkou kluků jsem už hrál a sedmdesát procent týmu jsem loni trénoval s Tomášem Pětivlasem (bývaly trenér MMCITÉ, kterému Paunovič dělal asistenta). Kdybych začal trénovat cizí tým, který neznám a kde by byli starší hráči než já, to by mohl být problém.
To se vám tak Brno zamlouvá, že jste tu vydržel tak dlouho?
Chtěl jsem tu původně být rok. Potom jsem pokračoval v Kyjově, protože mezi městy Brno - Kyjov - Kragujevac funguje spolupráce. Potom jsem ještě působil ve Zlíně, ale zase jsem se vrátil. Brno je město, které miluju. S manželkou jsme postavili dům, před dvěma měsíci se mi tady narodil syn. Mám to tady rád.
Spousta hráčů z vaší generace ještě hraje, vás to neláká?
Občas jo. Se Štěpánem (Vrublem, asistentem trenéra) se podíváme na mladší hráče, když začnou prohrávat o deset bodů. Otočí se na mě a říká: Mám skočit pro trenky? Určitě mi hraní moc chybí, ale máme už úplně jinou zodpovědnost. Bohužel si zahraju až se synem.
Ale pokud by se nedařilo, vážně si nevezmete dres s trenýrkami na lavičku?
Je to možné, uvidíme. Zatím sedíme v kanceláři a měnit nebudeme.
To byste možná narušil chemii a složení týmu, jak jste zmiňoval na tiskové konferenci. To je pro vás tak důležitá?
Už dopředu jsem říkal vedení, že si na tom zakládám. Jakýkoliv hráč... Jak bych to vysvětlil? Jakýkoliv hráč, který bude narušovat chemii, půjde pryč.
Často se skloňuje slovo záchrana, jaké máte vy s MMCITÉ ambice?
Máme před sebou 42 zápasů, to je strašná porce zápasů. Možná budeme poslední, možná vůbec nevyhrajeme, ale aspoň to zkusíme. Mojí osobní ambicí ale je dát dva týmy pod nás, to by byl perfektní úspěch.
