Ještě ve čtvrtek po příjezdu české reprezentace hlásil trenér Petr Dlask, že 60 % tratě je pokryto sněhem. V neděli ale bylo všechno jinak.
Čtyři stupně nad nulou, bláto a spousta vody pokrývalo trať, na které se mělo jet o duhový trikot pro mistra světa v cyklokrosu.
Kdo udělá nejméně chyb, vyhraje, shodovali se závodníci.
A přesně tak to bylo.
Hned po startu se v čele usadil Mathieu van der Poel. Dvaadvacetiletý Nizozemec přitom v posledních závodech před mistrovstvím světa nezářil, na Světovém poháru v Hoogerheide dojel až čtyřiadvacátý.
Ale tentokrát to byl jiný van der Poel. Ten, si po roce znovu chce obléknout duhový dres. Celou první polovinu ho naháněli Belgičané i s Woutem van Aertem, který se postupně ze stíhací skupiny oddělil a pokračoval sám.
Van der Poel mezitím vepředu zažíval jedno drama za druhým. Přišel první defekt, zvládl ho, náskok si udržel. Přišel druhý defekt a otec Adri, mistr světa z roku 1996, stál v depu a zvedl obě ruce k nebesům.
Teď už jeli oba favorité pospolu a začala přetahovaná. Ale jen do pátého kola, kde... ano, van der Poel měl další, v závodě už třetí defekt. A co víc, depo v tu chvíli bylo daleko.
Van Aert svému největšímu rivalovi pláchl a na trati už se nepotkali. Belgičan tak ve dvaadvaceti letech slaví už druhý titul mistra světa mezi dospělými. Van der Poelovi zbyly v cíli jen oči pro pláč.
I souboj o třetí místo byl dlouho otevřený. Dva defekty měl v závodě i Kevin Pauwels, přesto se vždy dokázal vrátit do skupiny bojující o poslední medaili. A byl to právě on, kdo měl na konci závodu ze skupiny pronásledovatelů nejvíc sil.
Nejlepší úspěch kariéry si v Lucembursku vyjel Michael Boroš. Čtyřiadvacetiletá cyklokrosař už před startem tvrdil, že by byl spokojený s elitní desítkou.
A hned po pár metrech se v ní usadil. Ale jen na chvíli, než i jej potkaly na trati první problémy. Rázem se propadl i za Jana Nesvadbu na pětadvacátou příčku.
Boroš ale závod nevzdal, místo toho zahájil úžasnou stíhací jízdu, kdy předjížděl jednoho soupeře za druhým. V posledním kole se vyšvihl až na sedmou příčku, a to i přesto, že cílovou rovinkou projel jako na koloběžce – praskl mu totiž řetěz.
Životní závod jel také Jan Nesvadba, který se neustále pohyboval ve druhé desítce a postupem závodu se sunul čím dál víc kupředu. Jedenáctým místem tak potvrdil slova trenéra Dlaska, který už před startem tušil, že by mu právě tato dynamická a často i kaskadérská trať mohla sedět.
V březnu čtyřicetiletý Emil Hekele, který zažil návrat na světový šampionát po osmnácti letech, dojel na dvaadvacátém místě, šestadvacátý byl Tomáš Paprstka a devětatřicátý Michal Malík.
Mistrovství světa v cyklokrosuBieles (Lucembursko) Muži elite (24,67 km): 1. Van Aert (Belg.) 1:02:08, 2. M. Van der Poel (Niz.) -44, 3. Pauwels (Belg.) -2:09, 4. Van der Haar -2:52, 5. Van Kessel (oba Niz.) -3:09, 6. L. Sweeck (Belg.) -3:29, 7. Boroš (ČR) -3:47, 8. Vermeersch (Belg.) -4:02, 9. Zahner (Švýc.) -4:08, 10. Weber (Něm.) -4:29, 11. Nesvadba -4:50, ...22. Hekele -6:26, 26. Paprstka -6:49, 39. Malík (všichni ČR) -2 kola. Muži do 23 let (21,63 km): 1. Nieuwenhuis (Niz.) 53:58, 2. Orts (Šp.) -1:23, 3. Wouters (Niz.) -1:29, 4. T. Aerts -1:34, 5. Cleppe (oba Belg.) -1:38, 6. Dubau (Fr.) -1:56, ...35. Mayer, 39. Jarý oba -1 kolo, 42. Březina (všichni ČR) -2 kola. |
