To nejlepší na začátek! Hned v prvním utkání domácího mistrovství světa se čeští softbalisté postaví týmu, který by podle papírových prognóz měl být tím nejlepším, co v Praze a Havlíčkově Brodě bude k vidění, Novému Zélandu.
„Vybrali jsme si ho, bylo to naše přání,“ uvedl předseda České softbalové asociace Gabriel Waage. „Je to výzva, je to čest. A já budu rád, když při otevíracím ceremoniálu bude haka.“
Žádný jiný tým zřejmě nepřitáhne takovou pozornost jako právě Black Sox.
Koho jiného chcete vidět víc než mistry světa. Bude to fajn. A v zásadě: nemáme v tom utkání co ztratit. I když prohrajeme, není to ostuda. Stejně, jako když ve fotbale prohrajeme s Brazílií. Navíc: jednou už jsme je dokázali porazit.
Přesto, dá se předpokládat, že Nový Zéland bude největším favoritem turnaje, souhlasíte?
Nový Zéland je trošku výš než všichni ostatní. Ale od druhého do desátého místa se může stát cokoli. Rozhodovat bude sportovní štěstí.
Kdo by sedminásobného šampiona mohl letos nejvíce potrápit?
Myslím, že dobře na tom budou Argentina a Kanada. Dobře bude bojovat i Japonsko. To jsou takové silné týmy, jak je vnímám já. A samozřejmě doufám, že mezi nejlepšími nebude chybět ani Česká republika.
V evropském měřítku jsou Češi absolutní jednička. Ale v konkurenci se světem je vašim dosud nejlepším umístěním šestá příčka. Bude šance ji při domácím šampionátu vylepšit?
Opravdu si myslím, že to bude dost vyrovnané. Při loňském Kontinentálním poháru jsme sice s Novým Zélandem prohráli, ale porazili jsme například Spojené státy. Musím říct, že na této úrovni je softbal opravdu pěkný sport. Bude to o nějakém štěstí, které k tomu patří. A já doufám, že k nám přijde čelem.
Letošní světový šampionát je velkou premiérou. Od roku 1966, kdy se hrál poprvé v Mexiku, se poprvé dostal do Evropy. Jak složité bylo ho získat?
Paradoxně to, že světový šampionát nikdy nebyl v Evropě, bylo při naší snaze ho uspořádat plusem. Dosud vždycky se hrálo buď v Severní Americe, na Novém Zélandu a jednou v Jihoafrické republice. A tím, že jsme nabídli Prahu, bez které by se to neobešlo, tak to bylo velké lákadlo.
Čím dalším jste argumentovali, když jste se snažili ostatní přesvědčit, že by se mělo hrát v České republice?
Měli jsme několik plusů: jsme nejsilnější zemí v Evropě, několikanásobní mistři Evropy, jsme zdatnými organizátory. Dvakrát jsme pořádali Světový pohár, máme nejlepší infrastrukturu, jsme chápáni jako vedoucí země v Evropě. Tak kde jinde by to mělo být než tady. Byl to celkem logický krok.
Zní to jednoduše, ale vyjednávání asi byla mnohem složitější.
To máte pravdu. Museli jsme ty zaryté Severoameričany přesvědčit, že to uděláme dobře. Oni si všichni myslí, že jen to, co se dělá v Severní Americe, je kvalitní. Ostatní jsou vnímáni jako blbci. Tak jsme je museli přesvědčit o opaku. Nakonec jsme na svoji stranu dostali všechny, kromě Spojených států. Ty pochopily, že prohrají. A to oni neradi. Takže na poslední chvíli svoji kandidaturu stáhli.
Nechal jste se slyšet, že chcete uspořádat nejlepší šampionát v historii. V čem by mělo být jeho kouzlo?
Spojili jsme se s firmou, která teď dělala mistrovství světa v ledním hokeji na Slovensku. Všechny fanzóny, LED obrazovky... Přistoupili jsme k tomu poměrně profesionálně. V Praze i Havlíčkově Brodě vzniknou fanzóny, kde bude atraktivní doprovodný program. Chceme to dostat na co nejvyšší úroveň, abychom podchytli diváky, kteří jsou sportovní nadšenci. Nabídnout jim softbalovou show, která nejen tady v Česku, ale dokonce ani jinde na světě ještě nebyla.
S čím byste byl po šampionátu spokojen?
Doufám, že to český softbal významně zvedne nahoru. A softbalová komunita na sebe bude více hrdá.
Vnímáte to jako možnost dostat váš sport mezi širokou veřejnost?
Ano, je to jeden z našich stěžejních cílů. A dost na tom pracujeme. Chceme náš sport dostat více do médií. Chápu, že softbal je pro náš region celkem zvláštností. Evropské prostředí, do kterého Česká republika patří, je silně konzervativní. Z míčových her, kromě fotbalu, který je úplně odstřeleným hegemonem, fanoušci vnímají poměrně basket. Pak samozřejmě hokej, který je také kolektivní hra. Doufám, že se to nyní trošku změní.
