Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Havel se bál Slováků. Byla to naše nejlepší jízda, těšilo Špicara

Jakub Špicar a Daniel Havel slaví na MS v kanoistice v Račicích bronz ze závodu K2 na tisíc metrů. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

26 2017
Považovali se za outsidery, medailové pozice jim připadaly tuze vzdálené. Před domácím publikem se však čeští kajakáři Dan Havel s Jakubem Špicarem vybičovali k mimořádné jízdě a na kilometrové trati získali na mistrovství světa v Račicích bronz. „Diváci nám strašně pomohli,“ shodují se. Posádku deblu muže těšit i fakt, že uspěla na olympijské trati.

Havel se Špicarem jsou známí především jako členové úspěšného a ambiciózního čtyřkajaku. Po medaili se měli natahovat až v neděli, spolu s Janem Štěrbou a Radkem Šloufem.

Z cenného kovu se radovali už o den dříve.

A sami.

Je to trošku úsměvné, protože právě oni mají pověst těch nejlínějších borců ze „čtyřáku“. Ostatně sami se jí nebrání a fanouškům se k lenosti před startem světového šampionátu přiznali.

Po výborně zajetém finále na 1 000 metrů jim zaplněnou tribunou byla prominuta a oba reprezentanti si přízně diváků užívali. „ Jsem strašně rád, že jsme jeli poslední jízdu dopoledního programu a po dojezdu si mohli zajet pod tribunu a užít si to s fanoušky víc než normálně,“ těší Havla.

Ten přiznal, že se bál silného finiše Slováků. „Ale když jsem viděl, jak Němci vytuhli, říkal jsem si, že už to snad nějak dopadne.“

Mimochodem, Peter Gelle a Adam Botek nakonec domácí závodníky skutečně o desetinu sekundy porazili a brali stříbro, Marcus Gross s Maxem Hoffem skončili pátí. Vyhráli Srbové Milenko Zorič a Marko Tomičevič.

Z výkonu měl Havel dobrý pocit, stejně jako Špicar. „Jelo se nám dobře, skoro bych řekl, že máme za sebou nejlepší jízdu, co jsme letos předvedli. Tak jsem jen doufal, že se v cíli podívám a bude to dobré.“

Fotogalerie

K cennému kovu se česká dvojice probila z deváté dráhy, až do té ji poslalo náročné semifinále: „To jsme si hodně proboleli,“ tvrdil Havel.

Jet těsně podél brěhu se nakonec ukázalo jako výhoda. „Byli jsme tam dost odstrčení od celého pole a mohli si jet svůj závod. Sice jsme byli daleko od tribuny, ale tu podporu jsme dost cítili,“ vysvětloval Špicar.

„Kdybychom jeli vedle Němců nebo Srbů, tak by to nedopadlo. Asi by nás psychicky lámalo, kdyby nám poodjeli. Tím, že jsme byli na straně, jsme to tolik nevnímali a mohli si jet podle sebe,“ přitakal jeho parťák.

Spolupráce usměvavého tandemu na deblkajaku trvá krátce, teprve pár měsíců.

Havel se Špicarem se dali dohromady pro kilometrovou trať teprve na jaře při soustředění v americké Chula Vistě. „Tam jsme zjistili, že by nám to mohlo jít, jezdilo se nám dobře. Na jaře jsme vyhráli nominaci (pro světový šampionát) na kilák, v Szegedu (na Světovém poháru) jsme pak naši kilákovou výkonnost potvrdili,“ řekl prvně jmenovaný.

V čem tkví jejich kouzlo?

„Suprově se shodneme, já jsem rád, že jsem vzadu, je to pro mě změna a takové nakopnutí, je to něco jiného. A Kuba výborně zvládá hlavou závody. Mně už stačí ho kopírovat,“ popisoval Havel.

Špicar přikývl. Mezi ním a drobnějším kolegou panuje soulad. Při rozhovorech i na trati. A tak se těší z bronzové medaile.

Autor:


Témata: kanoistika




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze