Mezinárodním mistrovstvím republiky se o víkendu do Mariánských Lázní letos vrátí dlouhá plochá dráha. Stejně jako v předešlých letech se už v sobotu na západočeském oválu pojede evropská série veteránů, otevřené domácí mistrovství přijde na řadu v neděli a znovu jej doplní německé mistrovství čtyřkolek.
Také formát závodního víkendu zůstává osvědčený: po oba dny se začíná tréninkovými jízdami od 9 hodin, závody samotné pak odstartují ve 13 hodin.
A nač se mohou diváci těšit? Především na souboj české jedničky Josefa France a Němce Stephana Katta. Právě mezi těmihle dvěma totiž letos půjde o český trůn na dlouhé ploché dráze. „Kdybych měl teď odhadnout, kdo má větší šance, tak si na to netroufnu,“ zamyslí se Jaroslav Pták z organizačního štábu šampionátu, sám dlouholetý a úspěšný jezdec.
Josef Franc● N arodil se 18. ledna 1979 v Čáslavi. První plochodrážní zkušenosti začal sbírat v roce 1994 na pražském stadionu Markéta po boku kdysi podobně úspěšného Zdeňka Schneiderwinda, který s ním spolupracuje dodnes. Josef Franc je odchovancem pražského plochodrážního klubu AK Markéta a dnes je zařazený v Centru sportu MV. ● Josef Franc patří řadu let mezi úspěšné motocyklové závodníky České republiky a pilíře plochodrážní reprezentace, na svém kontě má již několik cenných titulů a je stálým účastníkem vrcholných plochodrážních závodů, mezi které patří také seriál Mistrovství světa na dlouhé ploché dráze. ● Zřejmě nejlepší sezonu ve své dosavadní kariéře zažil v roce 2012. Ve Speedway Grand Prix – mistrovství světa na krátké ploché dráze startoval na divokou kartu, v jedné ze svých jízd ovšem porazil najednou tři mistry světa a probojoval se až do semifinále. V seriálu Mistrovství světa na dlouhé dráze pak vybojoval celkové třetí místo. Ukončil tím dlouholetou odmlku, kdy Česká republika v bojích o mistra světa neměla žádného zástupce jeho výkonnostní třídy. V roce 2013 na svůj úspěch na dlouhém oválu v seriálu MS navázal celkově čtvrtým místem. Loni si v Mariánských Lázních dojel pro český titul a v prvním kole kvalifikace pro dlouhodrážní Grand Prix 2016 si podle očekávání pojistil postup do podzimní challenge. Zdroj:francracing.com |
„Pepík je doma, ale Katt mu to může hodně znepříjemnit. Je to dobrý závodník, bude to těžké sousto,“ připomíná Pták dlouholeté zkušenosti německého jezdce na dlouhé dráze. Umí ale také krátkou, jako to předvádí v Anglii, a silný je také na trávě. „Jezdí všechno a všechno jezdí dobře,“ říká Pták. Však je také Katt účastníkem mistrovství světa.
Ve prospěch France hraje znalost prostředí a oválu samotného. Sedí mu a loni to ziskem domácího titulu také dokázal.
S číslem jedna určeného pro obhájce ovšem startovat letos v Mariánských Lázních zřejmě Franc nebude, štěstí mu má přinést jeho osobní číslo 444.
Pozici Josefa France mezi domácími jezdci potvrdil i letos první tréninkový víkend, který se konal na lázeňském oválu jel začátkem dubna. Franc tehdy zajel nejlepší čas 27.80 sekundy, Martin Málek, Hynek Štichauer a Michael Hádek se ale všichni vešli do 28.20 sekundy.
Zatím tedy jezdci, kteří by dokázali ještě víc potrápit českou jedničku France mezi českými plošináři chybí. Chybí Roman Čejka i Aleš Dryml, nedávno skončil Richard Wolff, ostřílený matador Jaroslav Pták to zabalil už před lety stejně jako Miroslav Musil - v současné době šéf podniku v Mariánských Lázních či Zdeněk Scheiderwind, který osobně na profesní růst mezi plošináři Josefa France dohlížel.
To ovšem neznamená, že žádní další Češi na startu nemohou překvapit. Před časem se k dlouhé ploché dráze znovu vrátil Michael Hádek, který se v Mariánských Lázních sveze na strojích Karla Kadlece. Toho kvůli rehabilitaci letos na dlouhém oválu na domácím šampionátu neuvidíme, z talentovaných mladíků budou ale zato na startu Martin Málek či Michal Škurla a k závodění se vrací k radosti domácího publika mariánskolázeňský jezdec Roman Tomany. „Všichni kluci jezdí dobře, už loni to tady potvrdili. Ale tuším, že úplné špičce stačit nebudou,“ odtuší Pták.
Do budoucna však české talenty nezatracuje. „Potřebují jen dozrát, generační výměna zatím ještě neproběhla a ze starých mohykánů zůstává už jen Pepík Franc, jinak je tam díra. Uvidíme, jak se to projeví v červenci,“ připomíná Pták blížící se mistrovství světa družstev, které se letos v Mariánských Lázních pojede a Česká republika jako pořádající země bude mít právo nasadit do závodu také svůj tým. „Budeme se muset popasovat s tou absolutní světovou špičkou. Jsem na to už teď moc zvědavý,“ těší se Pták na novou podobu čtyřčlenné české nominace.
Letošní vrchol sezony tak bude znovu v Mariánských Lázních jiný. Týmová soutěž nabízí odlišné napětí a diváky obvykle ještě víc nahecuje. V každé z jízd je zástupce jednoho státu, fandit je tak stále komu. Do července je ale stále dost času, teď se Mariánské Lázně chystají na klasický závod jednotlivců a nepůjde o nic menšího než o český trůn na dlouhé ploché dráze. V sobotu je vstupné padesát korun, v neděli vyjde na stovku, děti do 15 let v doprovodu rodičů neplatí.
Kdo je první, vybírá si stopuMotory řvou na plné obrátky, páska letí vzhůru, spojka se zakousne pod plným plynem a přední kolo se vznese do vzduchu. „Musí se hodně pracovat tělem, hodně se spojkou. Start, to je šílená alchymie,“ říká bývalý dlouholetý reprezentant Jaroslav Pták o prvním z manévrů na oválu. Kdo je v zatáčce první, vybírá si stopu - po vnějším okruhu. Do druhé zatáčky strhnou jezdci těsně před bariérou svůj stroj do dalšího smyku. Ve stoosmdesátikilometrové rychlosti. Na chybu není čas ani místo. Šeredně si nabijete a další šance musí počkat. Také proto si jezdci pro každý z oválů připravují taktiku dopředu. „Podvozek, trysky, pérování, převody. Motocykl se nastavuje podle dráhy,“ říká Miroslav Musil, další ze skvělých plošinářů minulosti a šéf podniku v Mariánských Lázních. Taktika na oválu je závislá i na počasí, pokud prší a trať je podmáčená, vymačká ze závodníků i ty poslední zbytky sil. „Je to hodně náročné na fyzičku,“ říká Pták. Trať je podle něj zrovna tak rychlá, jako když se o její stav starají za suchých podmínek kropicí vozy, potíže ale dělají snížená viditelnost i vyjeté koleje. „Na trati se vytvoří drážky, přes které musíte držet stále plyn, abyste jimi prorazili. Pokud jen trochu uberete, může to být nebezpečné. Vytáhne vás to ven.“ Samostatnou kapitolou jsou jako vždy starty. „Na rozmáčeném povrchu je to daleko větší alchymie,“ říká Pták. S plynem se musí při rozjezdu o trochu víc šetřit než na suché trati, kde se jím otáčí malinko pod maximum. „Člověk musí být ještě opatrnější, aby se mu zadní kolo tak neprotáčelo,“ připomíná karlovarský expert na plochodrážní stroje. |
