Pane ministře, co vám Analýza financování sportu v České republice ukázala?
Jednoznačně ukázala, že sport má pro společnost hluboký nejen hodnotový význam, ale i významný ekonomický přínos. Prostředky, které stát investuje do jeho podpory, se vracejí v oblasti sociální, vzdělávání a také oblasti ekonomické. Sport je ve světě i České republice významným ekonomickým segmentem, s nímž je třeba počítat a věnovat mu pozornost.
Co je třeba pro větší podporu sportu v Česku udělat?
Je potřeba nejen zvyšovat prostředky, které do podpory sportu plynou, ale je třeba zefektivnit, jakým způsobem se s nimi nakládá. K tomu by mělo vést několik kroků. Začali jsme u sebe a dohodli jsme se s ministerstvem vnitra o sloučení našich resortních sportovních center. Od 1. ledna 2010 by mělo fungovat pod společnou hlavičkou ministerstva vnitra. Toto jediné centrum poskytne mnohem lepší technické podmínky pro trenéry a sportovce a povede k úspoře více než deseti milionů korun, které budou moci věnovat nikoliv na administrativu, ale na podporu sportovců.
A další opatření?.
Jedním je cíl prosadit myšlenku vzniku státního fondu pro podporu sportu, který by měl přinést minimálně dva efekty: kontinuitu, stabilitu ukazatele prostředků, které stát další zdroje sportu dávají. Bylo by možné tedy tyto prostředky sdružit a sledovat jejich vynakládání jednodušeji než dosud.
Za druhé je to zvýšení průhlednosti, což považuji za jeden z problémů současného financování sportu, které trpí nedůsledností a špatnou orientací priorit. Jsou tam duplicity. Velká část, než je nutné, je vynakládána na administrativu a byrokracii, než aby plynula mezi děti a dospělé a trenéry a infrastrukturu.
Dále je to změna v rámci novely loterijního zákona. A totiž navýšení ze současných 15 na 20 procent povinných odvodů loterijních a sázkových společností. Myslím si, že tyto prostředky odpovídají společenské odpovědnosti, která vyplývá z tohoto druhu byznysu. Od tohoto kroku si slibuji navýšení zhruba o 600 mil. korun ročně, které by měly plynout na rozvoj sportu a kultury.
Co jste myslel těmi duplicitami a byrokracií?
Myslím, že každý, kdo se pohybuje v oblasti sportu, tak vidí řadu nedostatků na různých úrovních. Já jsem zadal zpracování analýzy proto, že jsem chtěl začít jakýsi dlouhodobější "audit" státní podpory sportu a postupně se s těmi vadami a slabými stránkami vyrovnávat.
Začali jsme u sebe. O jedné duplicitě jsem hovořil - jsou to ta resortní střediska ministerstva vnitra, školství. To je jeden příklad za všechny. Myslím, že je potřeba, aby sportovní funkcionáři, svazy, celá občanská společnost v oblasti sportu a stát vedly intenzivnější dlouhodobý dialog, jak zefektivnit tyto prostředky. Protože odpovědnost neleží jen na státu, ale i na prostředí samotném. Spolupráce s Českým olympijským výborem může sloužit jako dobrý základ.
Začali jste spolupracovat s ČOV, proč ne třeba s ČSTV, který sdružuje většinu sportovních svazů?
Já se žádné spolupráci nevyhýbám. Pro tuto dílčí spolupráci jsme se dohodli s Českým olympijským výborem, ale všichni aktéři v tom mají své místo. Považuji za naprosto přirozené, že ve fázi hledání dalších řešení budeme hovořit i s ČSTV a dalšími.
Vraťme se ještě k navrhovanému Fondu pro podporu sportu. Kdo by měl za něj nést odpovědnost?
Měla by to být vládní odpovědnost. Z hlediska technického je jedno, zda by fond byl pod premiérem, úřadem vlády či ministrem školství. Důležité je, zda by plnil svůj cíl, kterým je zvýšení efektivnosti a průhlednosti těchto prostředků. Primárně je odpovědnost na ministrovi, který za tuto oblast odpovídá. Myslím tedy, že by měl nadále působit pod ministerstvem školství.