Letenku do japonské metropole jistou nemá. Přiblížit se k ní ale může na mistrovství Evropy, které probíhá tento týden v Kyjevě. V prvním kole má volný los, ve druhém však změří síly s obhájcem titulu a světovou dvojkou Viktorem Axelsenem z Dánska.
„V první chvíli jsem byl z losu v šoku,” přiznal Ludík pro Český badmintonový svaz. „Rozhodně ale nehážu předem ručník do hřiště. Pokusím se ho překvapit.“
Olympijské hry jsou v jeho rodině takřka tradicí. Vždyť jeho sestra Kristína Gavnholt se pod pěti kruhy představila už třikrát. „Chtěl bych to dotáhnout a získat pro naši rodinu čtvrtou olympiádu,“ říkal Ludík v lednu.
Osmadvacetiletý Ludík se narodil v Trenčíně a cítí se být Čechoslovákem. Kvůli badmintonu se později přestěhoval do Dánska, kde strávil většinu sportovního života.
A právě dánský styl je mu nejbližší.
„Zaměřuje se na preciznost. Tréninkové jednotky jsou kratší, intenzivní a hodně se soustředí na detaily,“ popisuje česká jednička. „Je dobré být ve více šablonách, hráče to obohatí.“
Jednu dobu také trénoval v Asii a poznával tamní vyhlášený dril. Měsíc strávil v Číně a další čtyři pak v Indonésii. „Mají zcela jiné počty hráčů, když se někdo zraní, nedělá jim to velký problém. V Evropě nemáme takovou armádu badmintonistů,“ zjistil.
Zkušenosti s asijským badmintonem mu pomohly, nijak zásadně se ale nezměnil. „Mělo to pro mě velký přínos, ale jen krátkodobý,“ povídal Ludík.
Dál tak zůstává věrný svému stylu. Hra na maximální riziko, útok za útokem. Nedat soupeři prostor a neustále ho dostávat pod tlak.
Ona z Mauricia, on od Trenčína. Badmintonová love story vrcholí v Brně |
„Není však důležité dát jen silný úder. Musíte ho dát i ve správnou chvíli, abych poté mohl výměnu ukončit na síti,“ popsal.
Důležité je proto i předvídání. „Pokud pošlu podání do kříže, tak soupeř většinou dá příjem po lajně. Každý má své zažité věci. Jakmile je dokážu odhalit předem při analýze, mám velkou výhodu,“ prozradil.
Podobnou taktiku ale využívají i jeho soupeři. A proto se Ludík zaměřil na lepší zakrývání úderů. „Když soupeř rozpozná, že plánuji smeč, rychleji se na ni připraví. Překonávat zejména asijskou obranu je vážně náročné,“ tvrdí.
Svou metodu bude moci brzy vyzkoušet na favorizovaném Axelsenovi. Pokud by však na evropském šampionátu neuspěl, šance na nominaci do Tokia ještě ztracená není.
Olympijská kvalifikace se uzavře až polovině června. A tak Ludík bude mít ještě šanci vybojovat cenné body do žebříčku třeba na turnaji v Portugalsku.
„Měl by tam být jeden z posledních turnajů, který se ještě započítá. Posunul se i velký turnaj v Indii. Uvidíme, jak to nakonec celé dopadne. V květnu jsem přihlášený na akce ve Slovinsku a v Rakousku,“ prozrazuje plány.
A jaký bude jeho program na přelomu července a srpna?
Ludík doufá, že olympijský. „Udělám maximum,“ říká.