Právě Cleveland byl první trenérskou štací sedmačtyřicetiletého rodáka z nedalekého Columbusu. V roce 2005 dostal šanci vést vycházející superhvězdu Jamese, když ho doporučil i Gregg Popovich, letitý trenér San Antonia, kde mu Brown předtím dělal asistenta.
V Clevelandu pak prožil Brown dobré roky. Kromě výše zmíněného finále v roce 2007, kde však Cavaliers nestačili na suverénní San Antonio, slavil úspěchy hlavně v sezonách 2009 a 2010. V obou letech se jeho tým dostal přes 60 výher a Brown získal trofej pro kouče roku. Bohužel pro něj to neskončilo titulem, ale neslavným odchodem LeBrona Jamese do Miami.
Ještě před tím, pár týdnů po konci sezony, byl však Brown ze svého prvního velkého angažmá vyhozen.
„Byli jsme velmi dobří, ale LeBron byl prostě moc mladý. Za celou dobu jsme neměli druhou hvězdu, na kterou by se dalo spolehnout. S LeBronem jsme spolu rostli. Já jako trenér a on jako hráč a určitě mu to do budoucna pomohlo,“ okomentoval svou první štaci v Clevelandu Brown.
On sám Jamese vždy chválil, LeBron se však vyjadřoval hlavně k Brownovým ofenzivním systémům velmi kriticky.
Už o rok později však stála před Brownem další výzva. Podepsal smlouvu s Los Angeles Lakers v čele se stárnoucí hvězdou Kobem Bryantem, když se stal nástupcem veleúspěšného trenéra Phila Jacksona. Odkoučoval jednu sezonu, ve které Lakers vypadli ve druhém kole play-off s vycházejícími hvězdami z Oklahoma City.
Lakers v létě posílili kádr o stárnoucího rozehrávače Steva Nashe a pivota Dwighta Howarda. Brown však nedostal ani pořádně šanci se „supertýmem“ zkusit uspět. Byl vyhozen po pěti zápasech základní části s bilancí 1-4, nahradil ho Mike D’Antoni.
„V Lakers to bylo složité. Tým byl za zenitem své výkonnosti a na víc asi bohužel neměl. Když pak přišli Steve s Dwightem, všichni mysleli, že to půjde samo - a ono to nešlo,“ ohlíží se Brown za angažmá v Lakers.
Dlouho však bez práce nezůstal. Cleveland, který se po odchodu Jamese výsledkově trápil, hledal nový impuls a sáhl po svém staronovém trenérovi. Majitel Cavaliers Dan Gilbert řekl, že odchod Browna byla chyba a oblíbený defenzivně orientovaný kouč se vrátil na staré místo. Tým v čele s mladým Kyrie Irvingem vyhrál jen 33 zápasů, nepostoupil do play-off.
Brown byl po sezoně zase bez práce, ale dodnes mu běží čtyřletý kontrakt na 20 milionů dolarů.
„Druhý pokus v Clevelandu byl hodně divoký. Generálního manažera, který mě přijal, vyhodili o tři měsíce později. Měli jsme problémy se zraněnými, přesto jsme ještě tři zápasy před koncem měli šanci na play-off. Po sezoně se rozhodli jít jiným směrem. S tím už nic neudělám,“ říká Brown, když se ohlíží do minulosti.
Poté si dal na nějakou dobu dobře placené volno, krátce pracoval jako neplacený konzultant v San Antoniu; znovu se učil od svého dobrého přítele Popoviche.
Pak však přišla další nabídka. Tehdejší hlavní asistent u Warriors Luke Walton dostal nabídku trénování od Los Angeles Lakers a Brownovi se ozval Steve Kerr, který působil před lety v San Antoniu jako hráč. Brownův nástup se probíral v Clevelandu už v průběhu loňské finálové série.
Warriors přijali Browna jako asistenta, jenže jeho role se nečekaně rozrostla. Už nějakou dobu trápí hlavního trenéra Kerra vážné problémy se zády, které ho vyřadily z lavičky už po druhém utkání play-off. Posledních deset zápasů tak místo léčícího se Kerra převzal Brown - a s týmem kolem Stephena Curryho, Kevina Duranta, Draymonda Greena či Klaye Thompsona ani jednou neprohrál. Překonali i Popoviche a jeho San Antonio.
I ve finále by měl být Mike Brown prvním mužem na lavičce.
„Tak hlavně: Steve ještě možná bude zdravý a bude trénovat. Všichni chceme, aby byl zpátky na lavičce. Zatím si to užívám a vidím to jako velkou příležitost. Jsem hodně svázaný s Clevelandem, žije tam má rodina a mám tam spoustu známých. Všichni přijdou na zápas a jsem zvědavý, komu budou fandit,“ uzavírá s tradičním úsměvem Brown.