„Jsem tady nějakých sedm let, potřebuju změnu,“ říkal a bylo to pochopitelné. Jenže na startu přípravy se zase hlásil svému otci, který je trenérem plzeňského Talentu.
„No vidíte a jsem zase tady,“ usmál se při rozhovoru po jednom z tréninků. „Těším se na další sezonu a jsem připravený bojovat o příčky nejvyšší,“ dodal odhodlaně na znamení toho, že nebere angažmá doma v Plzni na lehkou váhu.
Michale, jak se to všechno seběhlo, že jste nakonec zůstal?
Už po finále přišla Plzeň s novou nabídkou, a protože jsem v té době neměl nic jistého, poměrně rychle jsme se domluvili.
Přitom prý se slibně rýsovalo angažmá v Německu?
Jednal jsem s Rimparem, který se pohybuje ve středu druhé bundesligy. Už to vypadalo nadějně, dokonce ani nechtěli, abych tam jel na testy. Nakonec to ale ztroskotalo na penězích, nesehnali dostatek financí. Potom už jsem měl jedinou konkrétní nabídku, tu z Plzně.
Další zahraničí jste nezkoušel?
Bylo tam nějaké oťukávání z Rakouska. Jenže to vypadalo na dlouho a já chtěl mít klid, abych si užil dovolenou. Proto jsem kývl Plzni.
A dovolenou jste si užil?
Jo, byli jsme týden s partou kamarádů v Turecku, odpočinul jsem si. Po dlouhé době jsem měl delší volno, přes měsíc. A bylo to potřeba, protože jsem měl v minulé sezoně zdravotní problémy. Byl čas všechno doléčit, všechny bolesti.
O vás je ale známo, že bez tréninku dlouho nevydržíte?
(usměje se) Dva tři dny jsem si dal úplný oraz. Nejsem ale člověk, kterého by bavilo ležet doma. I dovolenou trávím aktivně - tenis, beachvolejbal, fotbálky s kamarády. A hlavně jsem se věnoval bolavému ramenu, aby bylo konečně v pořádku.
A je?
Nechci nic zakřiknout (klepe na zuby - pozn. aut.), ale vypadá to dobře. V posilovně rameno drží, uvidíme až začnu házet.
Ptát se vás, jak snášíte letní tréninkovou dřinu, je asi zbytečné.
V tomhle jsem asi výjimka, nikdy mě to extra nevadilo. Vím, že pak z té přípravy těžíme skoro celou sezonu. Těším se hlavně na soustředění v Rakousku, kde je nádherné prostředí. Navíc se tam stmelí parta. Ta byla v Plzni vždycky výborná a těžili jsme z toho potom i na hřišti.
Teď přišla řada nováčků. Vedení chce hrát o ty nejvyšší příčky. Ztotožňujete se s tím?
V posledních letech ty cíle zůstávají a my se za ně neschováváme. Vždycky se podařilo utvořit silný tým a věřím, že to tak bude i letos a budeme hrát na špici extraligy.
Také už znáte prvního soupeře v Poháru EHF, skotský Glasgow...
Vůbec nemám představu, jakou mají úroveň. S juniorským nároďákem jsem jednou hrál proti Angličanům. Tehdy sotva znali pravidla, ale už je to dávno. Házená tam byla v začátcích. Uvidíme, kam se posunuli. Naším cílem je postup.
V dalším kole by vás čekala rumunská Konstanta...
Vím to, ale zatím o tom nepřemýšlím. Mají zkušenosti z Ligy mistrů. Ale my musíme nejdříve přejít přes Glasgow.
