Dobře rozjetou sezonu předčasně uťala koronavirová pandemie.
A v té příští už se společně v šatně Talentu M. A. T. Plzeň nesejdou.
Otec Michal i střelec Jakub v týmu končí, s vedením klubu se nedohodli na nových kontraktech. Jen střední spojka Michal zůstává.
„Těžko to vstřebávám. Mrzí mě to, oba mi budou moc chybět. Byl bych daleko radši, kdybychom tady dál byli všichni pohromadě,“ svěřil se 26letý Michal Tonar.
Je to pro vás citlivé téma, že?
Pro mě bylo překvapení, že táta nebude pokračovat. Myslím, že úspěchy měl. Převzal tým po Martinu Šetlíkovi, v létě tehdy odešlo pár důležitých hráčů, přivedl si Honzu Chmelíka nebo Tomáše Nejdla, z Francie se vrátil Honza Stehlík. Startovala nová éra, tým se dával dohromady. Hned z toho bylo ligové stříbro, k tomu vítězství v Českém poháru. A loni už jsme to dotáhli znovu až k titulu... Není to překvapení jen pro nás z rodiny, ale i pro plno dalších lidí okolo házené. Ale co s tím můžu dělat? Je to naše práce a sport tyhle věci někdy přináší. Hlavně přeju tátovi, aby brzy získal nové angažmá a mohl dál dělat to, co ho baví.
O tom, že skončí také bratr Jakub, jste věděl s předstihem?
’Doma se pochopitelně o házené bavíme. Věděl jsem, jakým směrem se jednání Kuby s klubem ubírají, kam to asi směřuje. Nedohodli se na podmínkách, nechci to moc komentovat. Mně hlavně oba budou chybět. Dvě sezony jsme si to užili, loni to byl vrchol, slavili jsme společně zlato. Doufám, že i Kuba bude mít o angažmá brzy jasno. A nikde není psáno, že se ještě někdy všichni tři společně nesejdeme.
Bude vám mladší bratr scházet hodně i jako spoluhráč?
Je mezi námi rozdíl čtyř let, takže jsme nevyrůstali ve stejné kategorii. Až když si Martin Šetlík vytáhl do áčka mladé kluky - Kubu, Filipa Herajta nebo Ondru Šafránka, sešli jsme se v jedné šatně. A myslím, že za ty roky bylo vidět, že máme na házenou podobný pohled, že si výborně vyhovíme. Fungovalo to skvěle. Stejně tak s tátou ve spojení trenér a hráč. Žádný problém tam nebyl. V každém případě se navzájem dál budeme podporovat.
Ale chtěli jste se loučit dalším úspěchem. Štve vás hodně, že sezona předčasně skončila?
Nikomu nezbylo nic jiného než tu realitu přijmout. A všichni se s tím musíme vypořádat. Nic příjemného to není. Náš mančaft vypadal hodně silně, na play off jsme se všichni strašně těšili. Makali, pilovali detaily, abychom byli připravení co nejlépe. Ta atmosféra v halách při play off je neskutečná, zápasy mají náboj, člověk se na to těší celou základní část. Ale to všechno muselo jít stranou, zdraví je přednější a jsou důležitější věci.
Před rokem jste právě vy rozhodl sedmimetrový rozstřel v pátém finále doma proti Karviné. Vybaví se vám ta chvíle často?
Vzpomínám rád. A myslím, že celé to finále byla reklama na házenou jako blázen. Vyrovnanější to být ani nemohlo. Poslední dva zápasy se rozhodovaly až v sedmimetrovém rozstřelu, zaplaťpánbůh my jsme v nich byli ten šťastnější tým. Všichni jsme si hrábli na dno, lidi se bavili. O to větší škoda, že letos se toho vrcholu nedočkáme.
Jak se teď snažíte vyplnit čas v nouzovém stavu?
Minulý týden jsem ještě v rámci možností plnil individuální plán. Teď máme dovolenou, máme se sejít začátkem května. Ale snažím se nějak udržovat. Běháním, na kole. S přítelkyní bydlíme kousek od zimního stadionu, máme psa, venčíme ho podél řeky. Rádi ale dojedeme i na okraj Plzně, do lesa za Tescem na Rokycanské. Tam jsou krásné cesty, klid a málo lidí.
I pokud začnete v květnu s týmem trénovat, herní pauza bude ještě hodně dlouhá...
Jsem zvědavý, co to s námi udělá. Ta mezera bude veliká, vždyť teď jsme se měli teprve chystat na play off. Je to složité. Chybí mi kluci z kabiny, vždyť jsme se tam potkávali někdy i dvakrát za den. A chybí mi samozřejmě i házená samotná. Ale teď to prostě musíme vydržet, i když to člověka táhne pořád ven. Doufám, že takhle to vnímají všichni, protože jedině tak urychlíme a překonáme to, co se děje.
Věříte, že nová sezona začne už v normálních podmínkách?
Teď nemá vůbec cenu plánovat něco dopředu, situace se mění každým dnem, když člověk sleduje zprávy. Ještě chvíli potrvá, než se situace uvolní a začneme trošku normálně fungovat. Je tam plno otazníků. Kdy a za jakých podmínek budeme trénovat, kdy začne příprava, jak to bude s přípravnými zápasy. A kdy vůbec začne nová sezona. Teď nezbývá než čekat a věřit...
