Co bylo dnes jinak?
Možná se mi povedlo trochu vyčistit hlavu.
Jak?
Byl jsem přes Vánoce trošku marod. Měl jsem nějakou virózu poté, co jsme se vrátili z Pokljuky. Člověk si pak možná na sebe neplete takový bič. A taky pomohla závodní pauza.
V čem nejvíc?
Když se běží závod za závodem, tak prostor vyčistit hlavu úplně není. Člověk si do dalšího závodu těžko dokáže nenést to z předchozího, v tom je to určitě těžší. Pauza tomu dá trochu větší prostor, dalo se trochu zapřemýšlet.
Co se dělo přes Vánoce?
Jak jsem byl nějakou dobu nemocný, tak jsem nejdřív jel trénovat individuálně do Obertilliachu. Až pak jsem se připojil ke zbytku týmu v Pokljuce na dva až tři dny. Dokázal jsem si od biatlonu trochu odpočinout. Člověk od sebe měl menší očekávání, nečekal nějaké zázraky. Možná i proto jsem nebyl tak svázaný. Snad je to prolomeno.
Šéftrenér Ondřej Rybář mluvil o tom, že tréninky na Pokljuce byly poměrně náročné. Jak jste se s tím pral?
Byly těžké. Nedá se říct, že bychom se tam procházeli.
Na co jste se zaměřovali?
Trochu jsme řešili moji střelbu, to byl kámen úrazu. Běžecky jsem na tom nebyl na konci loňského roku úplně špatně. Ale střelba mě vždycky stála dobré umístění, tak jsme se snažili najít nějaké drobnosti, které by mohly pomoci.
Jak se cítíte běžecky?
Na trati to ještě nebylo úplně ono, což je dané i tím, že jsem byl přes svátky nemocný, nemohl jsem čekat nějaký zázrak. Jelo se mi průměrně, ani dobré, ani špatné.
Tři Češi skončili ve sprintu v elitní patnáctce. Cítíte v týmu úlevu?
Je to super výsledek. Úplně se o tom nebavíme, že bychom si říkali: „Konečně!“ Ale myslím, že to každý v sobě tak trochu cítí, takže si asi můžeme oddychnout.
Jaké byly v Ruhpoldingu podmínky?
Podmínky jsme zatím měli dnes dobré. Zítra by mělo trochu pršet. Tak uvidíme. Včera byla trať poměrně pomalá, tupá, taky tam byl nějaký přírodní sníh. Tím, že včera večer přes noc padalo, pršelo, tak trať dostala nějakou vlhkost a sníh se trochu přetransformoval. Trať dost ledovatá, tvrdá, minimálně na začátku, nevím, co na konci. Ze začátku to rozhodně bylo hodně tvrdé. V tom byla trať docela dobrá, hlavně rychlá. Uvidíme, jak to dopadne dál. Měl jsem nízké startovní číslo, tak nevím, jak moc se to stihlo rozšlapat. Zítra to asi bude už měkčí.
V sobotu vás čeká stíhací závod - a rozestupy mezi závodníky okolo vás nejsou velké. Poroste s jídlem chuť?
Určitě. Tím, že se mi povedl závod, tak je to velká vzpruha. Můžu si snad říct, že se mi to podařilo prolomit a že závod umím zajet dobře, tak proč bych se měl bát dalšího. Je to našlapané, dá se zvládnout leccos, může to být kus dopředu, kus dozadu.
