Na začátku sezony to přitom moc vesele nevypadalo, pral jste se s nemocí.
Delší dobu se se mnou táhla nějaká angína. Měl jsem i problémy se zubem a kvůli tomu jsem měl asi trochu oslabenou imunitu. Nějakou dobu jsem pak válčil s chorobami, měl jsem teploty, a to se se mnou táhlo skoro dva týdny.
Asi i kvůli tomu jste nedokončil tři úvodní závody sezony, ne?
Přesně tak. Ono to vždycky vypadalo, že už to bude dobrý, začal jsem trénovat, odjel na závod a spadl do toho znovu. Začalo to na Valencianě, pokračovalo na závodu Kolem Murcie, až jsem to úplně vzdal. Musel jsem to vyležet.
To muselo být nepříjemné po dlouhých týdnech příprav takhle ulehnout na startu sezony.
Byl jsem z toho nešťastný, ale výkonnostní základ mi naštěstí za ty dva týdny tolik nespadl. Nebyl jsem ještě v takových intenzitách, takže mi to nakonec až tak nevadilo.
Už na etapovém závodě v Malajsii přišlo zlepšení.
Dojel jsem ho, ale pořád jsem se cítil dost bídně, což je asi normální, že jsem se ještě nestihl dostat do formy po nemoci. Ale už jsem aspoň dokázal pomáhat dalším klukům a pak jsem měl navíc tři týdny na to, abych se víc připravil na závod Kolem Alp.
Ten se vám povedl náramně. Celkově jste dojel ve vysoké konkurenci patnáctý, třetí v soutěži mladíků.
S tím jsem moc spokojený. Ani jsem kvůli těm zdravotním problémům nečekal, že by to mohlo být až takhle dobré.
Skvělá byla hlavně první polovina, kdy jste dojel desátý ve třetí etapě a posunul se na jedenáctou příčku. Ty další dvě už vám ale tak nevyšly, docházely síly?
Ve čtvrté a páté etapě už jsem platil trochu daň za to, jak jsem si dával dva dny předtím, neměl jsem už tolik sil. Je to i tím, že nejsem na tak těžké závody, kdy se jede každý den naplno, zvyklý. Jako druhodivizní stáj máme trochu horší závodní program, takže oproti těmhle lidem mám malinkou nevýhodu.
I proto to pro vás musela být další nenahraditelná zkušenost.
Bylo to úžasné a moc jsem si to užil, že jsem mohl dojíždět etapy v první skupině s těmi nejlepšími cyklisty světa. Splnil se mi tím životní sen. Věřil jsem, že by se mi to jednou mohlo povést, ale nečekal jsem, že to přijde už teď. Celý týden jsem se ale cítil suprově, tělo konečně fungovalo na sto procent, tak jsem rád, že jsem mohl jet naplno.
Předpokládám, že vás hodně chválili i sportovní ředitelé a trenéři.
Určitě byli spokojení. Sportovní ředitel byl hodně rád, protože jsme původně měli jet na Portugalce Antunese a já měl být rezerva. O to radši pak byl, že jsem roli lídra převzal já, když se Antunes necítil dobře. No a podle trenérů jsem splnil plán, který jsme spolu budovali už od listopadu, kdy jsem začal spolupracovat s Tomášem Tichým a Zdeňkem Bartošem z I-trenink. Hodně mi pomáhají, vlastně byli i překvapení, že jsem na tom byl přes ty problémy tak dobře.
Takže takové příjemné překvapení pro všechny.
Přesně tak.
A vy sám jste si v Alpách dokázal, že opravdu můžete závodit s těmi nejlepšími.
Určitě jsem teď sám sebe přesvědčil a hlavně doufám, že mě to teď posune do WorldTour, kde budu moct naplno pravidelně budovat vyšší závodní standard, což by mě v budoucnu mohlo hodně posunout. Myslím si, že mám pořád velký prostor se zlepšovat.
O tom mluvili i zahraniční komentátoři během závodu, podle kterých byste v příštích letech měl být jedním z mužů pro celkové pořadí na velkých etapových závodech.
Na záznamy jsem se ještě moc nedíval, takže jsem to neslyšel, ale poslouchá se to moc dobře. (usměje se)
Letos vám v CCC končí smlouva. Jak moc nepříjemné pro vás je, že váš tým nedostal žádnou divokou kartu na závody Grand Tour?
Dost mě to mrzí, protože jsem se na Grand Tour mohl před týmy z první divize ukázat v lepším světle. Mohl jsem mít trochu lepší podmínky k tomu dostat se někam výš. Ale i tak máme v programu nějaké těžké závody, kde se snad něco povede. Neberu to teď jako kariérní zklamání, že nejedu žádnou Grand Tour.
Jaké závody vás tedy ještě v sezoně čekají?
V květnu a v červnu to bude spíš volnější, nejsou tam žádné vrcholy. Pojedu sice etapové závody v Norsku a Kolem Slovinska, ale na nich budu spíš budovat formu a dohánět únor. Rád bych pak formu směroval na závod Kolem Rakouska a potom Kolem Polska. No a samozřejmě na konec sezony s mistrovstvím světa. Bylo by super, kdyby se v druhé části sezony něco povedlo.
Kopcovité mistrovství světa v Innsbrucku by vám mělo vyhovovat.
Jestli se dostanu do nominace, mohlo by mi sedět a mohl bych pomoct Romanovi Kreuzigerovi a Honzovi Hirtovi.
A právě k nim dvěma byste se příští rok mohl v nejvyšší divizi přidat. Jste už v kontaktu s některým z World Tour týmů?
V kontaktu jsem, ale pořád je hodně brzo. Týmy ještě úplně neví, jak to bude s rozpočtem pro příští rok, takže to zatím není realizovatelné.
Ve kterém z týmů nejvyšší divize byste se sám nejradši viděl?
Žádný vysněný asi nemám, ale líbí se mi týmy, které jezdí na celkové vítězství na Grand Tour, jako je třeba Sky, Movistar nebo Bahrain s Nibalim a Kaťuša se Zakarinem.
Když jste v Alpách dojížděl s Chrisem Froomem, možná jste se tím šéfovi Sky Davu Braisfordovi ukázal.
Doufám, že jo. Tak snad o mně budou třeba přemýšlet. (usměje se)