„S tak laxním přístupem můžeme být rádi, že to nebyl rozdíl dvou tříd,“ říkal Indrák po prohře o devět gólů.
Vypadalo to, že od začátku si jdete pro výprask.
Je to tak. Místo, abychom se těšili, že si můžeme zahrát s mistrem, aby se každý ukázal. Bavili jsme se o tom v poločase. Chtěli jsme se zvednout, zahrát si s chutí, vyzkoušet nové věci, jenže jsme měli zbytečně sklopené hlavy. Nechápu to. Proti takovému soupeři musíme nastoupit se stoprocentním nasazením, vážit si každé šance, dávat góly, bránit.
Motlík chytil za prvních deset minut devět střel. Překonal jste ho jen vy. Měli jste z něho respekt?
Beru ho jako každého brankáře. Je to legenda, chytá dobře, ale za takovou obranou je to jednodušší. Před utkáním jsme měli video. Bylo nám řečeno, kam střílet. Něco si řekneme, ale pak to děláme naopak. Vybereme vždycky špatnou variantu. S tím bojujeme od začátku sezony.
Není zarážející, že před přestávkou jste doma přemohli druhé Brno a pak Plzni odevzdáte zápas?
Pauzu jsme potřebovali. Byli jsme dotlučení, chtěli jsme se doléčit. Ale co jsme se předtím naučili, to se u spousty kluků vykouřilo z hlavy a po Vánocích jsme začali vlastně od nuly.
Necítíte beznaděj, že jste se zase vrátili na začátek?
Pořád věřím, že se to někdy zlomí. Doufám, že co nejdříve. Ale los máme těžký – tři mančafty z vrchu. Je vidět, že Plzeň je někde jinde. Živí se tím, jsou to profíci, trénují každý den. My čtyřikrát týdně, někteří pracují, jiní mají studijní povinnosti. To se musí projevit na výkonnostním rozdílu.
