Tři sety se rozhodovaly v koncovkách. První a třetí jste vyhrály, i když domácí hráčky měly setboly. Čím to bylo?
Tak vyrovnané koncovky, to je loterie, v tie-breakovém systému rozhodují nervy, a ty jsme měly lepší. Pátý set jsme od začátku zvládly psychicky. Postupně jsme lépe blokovaly i utočily a podpořil nás perfektní servis Jany Jamborové.
Co se stalo ve druhém setu, kdy jste uhrály jen jedenáct bodů?
To byla nakládačka. Byly jsme slabé u sítě, soupeřky nás dokonale zablokovaly, na síti měly skoro všechny míče.
Neničilo vás, že většina podání směřovala právě na vás?
Čekala jsem to. Věděla jsem, že protihráčky servisem nepůjdou po liberu Markétě Tomanové, jejíž přihrávku frenštátský trenér Tůma chválí, a také Blanku Staňkovou považuje za dobrou nahrávačku. A tak jsem zbyla já.
Všichni chválí brněnské libero Tomanovou. Ve Frenštátu nastoupila, byť původně vůbec hrát neměla. Proč?
Na tréninku si udělala výron. Kotník ji bolí, ale zatáhla si ho a obětovala se. Pro jistotu trenéři vzali i dorostenku, která dobře nahrává, jenže za ženy nikdy nehrála. Byla připravená, ale Markéta řekla, že to zvládne, a opět nám v poli ohromně pomohla.
Brnu se daří, i když mu odešla nahrávačka Soňa Dosoudilová.
Ostatní družstva jsou také oslabená. Na nahrávce zůstala jen Jana Šuriková ve Frenštátě, a to je taky pro nás nejtěžší soupeř. Pravdou je, že soutěž je letos o dost slabší než loni.