Po sjezdu, kde jste byl pátý, se říkalo: Medaile bude.
Dost to tak vypadalo... Bohužel.
Spousta lidí vás už na pódiu viděla, že?
Bavil jsem se třeba s Innerhoferem na prohlídce trati a ten mi říkal, že jsem jeho favorit. Bylo příjemné, jak i televize žádají o rozhovory a myslí si, že budu medailista.
Bolí to hodně?
Je fakt, že být naštvaný za páté místo je příjemné. Ale byla to skoro ideální jízda ve sjezdu, ideální výchozí pozice do slalomu. A já to prokalkuloval.
Co se stalo?
Viděl jsem, že většina konkurentů, kteří mě ohrožují, vypadla a myslel jsem si, že jízda na jistotu bude stačit. Bohužel jsem jel na jistotu až moc, navíc Italové závodili super. A zaslouženě mají medaili.
Uvědomujete si nějakou chybu?
Bylo to hodně zadržené. V těchto podmínkách tam byly i vinou tepla velké díry a to se hrozně projeví, člověk jede pasivně.
V cíli jste byl druhý, naděje žila...
Já jsem docela věřil, že by to mohlo vyjít. Ale soupeři prostě jeli dobře, konkurence je obrovská a nikoho nelze podceňovat. A já to dneska udělal. Bylo to blízko. Krásný závod, který jsem měl ve svých rukou.
Zkušenost ze superkombinace SP na Hahnenkammu, kde jste ve slalomu vypadl, vám prý pomohla. Teď jste taktizoval až moc?
Měl jsem v hlavě, že bych to nechtěl zažít znovu. Je lepší vypadnout hned a jet dobře, než to, co jsem předvedl.