„Dávám si postupné cíle. Letos bych chtěl zajet ve Světovém poháru do třicátého místa a totéž platí i o mistrovství světa, kam jsem se kvalifikoval,“ říká brzy 23letý boulař, který má kanadské občanství po otci a české po matce.
Matěj Retzer se narodil do lyžařské rodiny a navíc ve městě, kde se v roce 1988 konaly zimní olympijské hry. Lyžovat proto začal už v necelých třech letech. Na upravených sjezdovkách ho to však moc nebavilo a brzy s bratrem objevili hluboký sníh.
Dlouho to pro něj byla jen zábava, závodit začal až v 16 letech, kdy se v Calgary přihlásil do mogul týmu. Časem pronikl do výběru provincie Alberta, ale na jaře 2015 se rozhodl k zásadnímu kroku: odejít do České republiky. Stal se členem Svazu lyžařů a Dukly Liberec a začal trénovat s Radkem Herotem, který předtím pomohl k hvězdné kariéře jablonecké boulařce Nikole Sudové.
„Říkali jsme si, že to pro něj bude nejlepší. Po Nikole tady boule na nejvyšší úrovni skoro nikdo nedělal. A taky jsem chtěla, aby se Matěj naučil česky. Doma jsme česky nemluvili, což mi sám trochu vyčítal,“ vysvětluje závodníkova maminka a zároveň manažerka Martina Retzer.
Nový kouč mu změnil styl
Matěj bydlel v Česku dva roky, ale bylo to pro něj krušné. Obtížnou češtinu si nikdy úplně neosvojil, a jelikož hodně cestuje, nemohl ani udržovat trvalejší kontakty se svými vrstevníky. Po dvou letech se proto vrátil do Kanady, ale za Českou republiku závodit nepřestal.
Jeho dosavadním nejlepším výsledkem ve Světovém poháru jsou 40. místa z amerického Deer Valley v předchozích dvou sezonách. Jeho výkonnost však stoupá - i díky tomu, že od loňska pracuje s trenérem Stephenem Fearingem, který v minulosti vedl kanadskou, japonskou či ruskou reprezentaci.
„Je to jeden z nejlepších trenérů na světě, u kterého se ostatní koučové učí. Dokázal rozebrat Matějovo lyžování do takových podrobností, že mu z toho šla hlava kolem. Úplně mu změnil styl, teď už Matěj jezdí v boulích rovněji a tolik nepřibržďuje,“ říká Martina Retzer.
Od května do července talentovaný akrobatický lyžař trénoval v kanadském Whistleru, kde jezdil na ledovci a skákal do vody. Následoval měsíc v Austrálii a v září pak přesun do švýcarského Zermattu.
Loňskou sezonu věnoval změně stylu a letos by se to mělo ukázat i v závodech. Slušné sedmé místo z australského poháru naznačilo, že jde správnou cestou. „Ale mým hlavním cílem je příští olympiáda, čtyři roky musím tvrdě makat,“ uvědomuje si boulař.
Hledač cenných kovů
Na přípravu mu přispívá lyžařský svaz i Dukla Liberec, má i osobního sponzora. Hlavní tíha však leží na rodičích, kteří mají v Kanadě firmu na výrobu a montáž oken. „Sezona vyjde na víc než milion korun, radši to ani nepočítám,“ usmívá se závodníkova maminka.
Mimo sezonu dřív Matěj Retzer vypomáhal v rodinné firmě, zvedání těžkých oken však pro něj nebylo to pravé. Dneska po večerech dálkově studuje geologii a jednou by chtěl být prospektorem, tedy hledačem nerostů a drahých kovů.
Ještě radši by však přivezl cenný kov z olympijských her 2022 v Pekingu.
