Za třináct let, co objíždí závody Světového poháru, při 81 startech rovněž neopustil Evropu.
Do zámoří se podíval jen jednou při olympiádě, kromě italského Turína a ruského Soči se totiž dostal i do kanadského Vancouveru. Ale Spojené státy mu stále unikaly. Sjezdový lyžař z Nového Hrozenkova na Valašsku, který vždy obracel každou korunu, si cestu tam nikdy nemohl dovolit.
V sobotu však konečně nabral z pražského letiště směr americký Středozápad. Ve středisku Beaver Creek poblíž Denveru ve státě Colorado jej čeká sedmý světový šampionát.
„Spousta lidí říká, že v Americe je to nesmírně specifické. Je tam jiný sníh, jiná úprava sjezdovek. Prý je tam velice příjemné lyžování, protože Američané před závody neprolívají sjezdovky vodou. Těším se na to, chtěl jsem to aspoň jednou zažít, protože v Evropě jezdíme vždycky jenom na ledu,“ vypráví Vráblík.
Pro některé sportovní fanoušky může být jeho start na mistrovství světa pořádným překvapením. Vráblík totiž dlouho avizoval, že loňská olympijská sezona pro něj byla poslední. Nakonec ale v závodění pokračuje.
„Firmy Völkl a Dalbello, pro které testuju lyže a závodní boty, měly velký zájem, abych pokračoval. Po krátké rodinné poradě jsme rozhodli, že ještě rok přidám,“ vysvětluje.
V závodech Světového poháru se letos objevil třikrát. A nejcennějšího výsledku dosáhl před týdnem v rakouském Kitzbühelu v kombinačním závodu, v němž šokoval lyžařský svět třetí příčkou Ondřej Bank. Vráblík skončil v kombinaci na 24. místě, díky čemuž si připsal cenné světové body.
„Tím jsem si posichroval místo ve třicítce pro kombinační závod na mistrovství světa,“ zmiňuje Vráblík disciplínu, v níž může nejlépe prodat svou univerzálnost. „Sním o tom, dosáhnout nejlepšího času v jednom z kol kombinačního slalomu,“ svěřil se.
Startovat chce ale v Americe ve všech šesti disciplínách. „Bude to asi docela vražedné, v kombinaci s tréninky budu na sjezdovce každý den,“ tuší.
Když se navíc po celodenním pobytu na svahu vrátí na hotel, šichta mu ještě končit nebude. Do Ameriky totiž vyráží úplně sám, proto se musí postarat i o své lyže.
„Je to extrémně náročné. Vyrazit ráno na kopec, pak celý den makat, ve čtyři přijít zpět a pak, únava neúnava, tři hodiny řešit lyže. Když navíc tohle trvá týden, je to hodně náročné. Trošičku doufám, že mi pomůžou kluci s Völklu,“ poznamenal Martin Vráblík.
