„Mohl jsem dopadnout mnohem lépe, měl jsem na to, akorát to nevyšlo,“ posteskl si Martin Rubeš. Přesto se v žebříčku drží na dvaačtyřicátém místě.
„Pořád je to paráda, snová sezona,“ přiznává.
V Heidenheimu měl Rubeš trochu smůlu, štěstí si už vybral
V německém Heidenheimu bylo na startu 308 šermířů a Rubeš obsadil solidní devětatřicáté místo. Do elitní čtyřiašedesátky se mu podařilo postoupit přímo ze skupiny bezchybným výkonem, kdy si připsal šest vítězství a žádnou porážku. Podařilo se mu porazit i olympijského vítěze z roku 2008 Itala Matteo Tagliariola.
„Docela se mi to povedlo, porazil jsem všechny soupeře i olympijského vítěze. I když jsem prohrával, tak to otočil,“ konstatuje Martin Rubeš. Stačilo to na přímý postup do hlavní soutěže.
„Tím jsem si ulehčil, že jsem nemusel šermovat tři eliminace, tudíž si mohl odpočinout. I když nakonec mi to moc nepomohlo,“ přemýšlí.
Japonec měl více štěstí
Jako osmička celého turnaje narazil na Japonce Kano Koki. Ve vyrovnaném zápase prohrál až v prodloužení 12:13. Japonci se vůbec turnaj povedl, nakonec skončil třetí.
„Přišel do zápasu s taktikou, že nebude nic dělat. Zalezl tak na poslední metu a skoro nic nedělal, byl v hluboké defenzivě a já jej zkoušel dobývat. To nevycházelo, zásahy dával on a pořád vedl,“ popisuje Rubeš utkání.
Zvrat mohl nastat dvacet sekund před koncem.
„Prohrával jsem 12:9 a asi za deset sekund to srovnal, to bylo super. Myslel jsem, že to bude dobré.“ Následovalo tedy prodloužení a bohužel výhoda do poslední minuty padla Japonci. „Štěstí nestálo při mně, a tak se zase zabetonoval na poslední metě. A potom mi tam dal zásah,“ přiznal Rubeš zklamaně.
Martin Rubeš tak získal „pouze“ dva body do SP, což v celkovém pořadí znamenalo posun o dvě příčky dolů, a to ze čtyřicáté. Ovšem v domácím žebříčku stále drží pozici české jedničky. Dalším turnajem Světového poháru bude klání v kanadském Vancouveru, kam odlétá 13. února.